Tvorba - Texty

taková rozcvička, která mne napadla při lenošení v pelíšku

Láska si nevybírá. Láska si žádá oběti. Jednoduché větičky, které jistě každý z vás slyšel. Asi na tom něco bude, tak jsem se to pokusil trochu rozvést. Výsledek posuďte sami.

Moje druhá povídka, ale první uveřejněná. je krátká, ale to je proto, aby jste mohli použít i vlastní fantazii (alespoň já to tak mám raději, než sáhodlouhé popisy).
povídka vypráví o Kraji zapomnění, do kterého se dostanu ve snu. vystupuje zde holčička Amy, zlá Hospodině a moje maličkost. Co se bude dít? to si přečtěte sami =).

Mnooo, tohle je už sice asi dva roky staré, jestli dobře počítám, ale řadím to k těm leším osobním věcem... :) Draka tam sice nenajdete, ale je to docela laděno do fantasy... :P Jinak, kdo nepozná, tak je to Líčení a to na téma:Moje oblíbené místo... ^^

Tahle povídka vznikla speciálně pro info, je věnovaná Vám všem, kteří tuhle posvátnou půdu považujete za svůj domov.

Snažila jsem se, bay vzniklý text byl krátký a dokonce se mi to i podařilo. Má jen 2,5 stránky. Vznikal ve dnech 3. - 11. března 2008.

K samotnému textu mohu říct jen to, že název berte jen v přeneseném smyslu slova, však sami uvidíte. Je v něm drak, ale řekla bych, že pojednává hlavně o víle. Mimochodem, tohle je moje vílí prvotina. V žádném jiném mém díle se zatím žádná neobjevila.
A k ději mohu prozradit jen to, že tu najdete obvyklé motivy - draka, drakobijce a k tomu jednu drobnou vílu.

...že ty necítíš
Přemýšlela jsem, co bych asi tak na tohle téma napsala, když bych psala... během deseti vteřin jsem zamítla všechny možné alternativy, které mě napadly. Vše bylo buď příliš osobní, a nebo zas bez inspirace, bez nápadu - ohrané téma. Jediné, co mi zůstalo v hlavě, byl jeřáb. Ano, jeřáb. Ten, pod kterým jsem včera stála, který se nade mnou tyčil němý a bez výrazu jakéhokoli citu. Kterého jsem se chtěla dotknout, ale nemohla jsem - občas respektuji výstražné tabule. Chtěla jsem na něj zakřičet, že se mi líbí a že ho obdivuji... slyšel by mě? Asi ne. Tak proč o něm nenapsat? O citech, které nikdy nebudou opětovány... nikdy?
Snad vám ten maraton tímhle úletem nezkazím... ale třeba to i způsobí, že mi už přestanou chodit vzkazy typu: "Proč máš v ikonce jeřáb?" Proč? Protože miluji jeřáby. A vím to. Oni ne...

Není to o klasické lásce. Ale z několika diskusních příspěvků jsem získal přesvědčení, že se mi tu za to snad nikdo nevysměje, že tu bude víc podobných členů....Jo a nelitovat - ten začátek je fabulace.
A ty dvě "vsuvky" mi odpusťe, zdálo se mi to moc "patetické".

Nejdřív chci říct, že se této soutěže zúčastňuji jenom abych podpořil a motivoval ostatní, já sám nejsem kdovíjaký básník :)

-Miluji tě, já vím- (tedy spíš, Miluji ho, já vím) je taková ta dětská říkanka/píseň, kterou si děti někdy vymýšlejí. Říkanka, kterou si jedna malá, drobná, hubená a bezvýznamná holčička tiše mumlá do roubíku před každým úplňkem kdesi v malém, drobném a bezvýznamném místě.

(prosím, bez veršovaných komentářů)

Záse mi, že je tu
málo milostné poezie,
tak přidávám tadytu,
ať jich tu více je.

(ač o o Zlatém draku,
je o jiném než posledně.
Takhle křičím na dálku,
že je mi nádherně!)

Pod vlivem dlouhé cesty a učebnice japonštiny jež mi dělala společnost...

Mnooo, docela mě napadlo něco, co se mi i dobře psalo a dokonce jsem při tom byla i při smyslech... Shady je samozřejmě má maličkost a když se janta nebude zlobit... Trochu jsem si upravila jeho mluvu a vzhled Otaku jsem předělala do podoby Japonského draka, který je nám tak blízký... ^^
Tak... Zbytek posuďte sami...

Námět mi strašil v hlavě už dlouho, ale teprve Yeyrou vyprovokovaná sutěž mě donutila to spáchat. Začátek šel dle mého skvěle, ale brzo jsem zjistil, že to vyjde dlouhé a nevím jak zkracovat. Psát v holých větách neumím. Yeyro, pokud seTi to bude zdát odporující pravidlům, nechte to mimo soutěž. Aspoň se všichni dozví, jak mohl vzniknout název DRAK.