Tvorba - Texty

Táto poviedka je venovaná kamarátovi, ktorý sa na mňa pre jednu vec nahneval, tak som si ho chcela udobriť :P Sám seba považuje za trpaslíka, tak som hned vedela že to bude niečo s trpaslíkmi a drakmi :)). Toto je prvá časť...Mne táto poviedka príde trošku primitívna, ale ved posúdte sami :)

maratón.... téma sa mi zdala ťažká, ale dostal som pár nápadov
momentálne je toto moje majstrovské dielo, použil som viacero tém, ktoré ma "trápia" už dlhšie
veľa z toho je zo mňa samého, veľa je toho čo by som chcel vypovedať, ale nemôžem, tak tu to máte ;)

Tak jsme se s Dr. Horriblem vrátili zpátky z naší loupeživé výpravy do jeho laboratoře a on konečně mohl vyrobit jeho Horriblosnoviciumdoleziberrimozkum. Jak dopadl první pokus vyzkoušet tuhle šílenou látku? Povedlo se mu sérum vyrobit tak, jak zamýšlel a nebo při něm opět stála smůla a zpackal to? Nu, neprozradím, musíte číst.

Maraton 12. kolo

Jedna starší věc, ale snad by se mohla líbit. Nevím jak to popsat, ale jednoho dne si jeden člověk uvědomil, že je něco špatně. A chce to napravit. Ne kvůli sobě, ale kvůli ostatním, se kterými žije. Nakonec ale je právě Strážce ten, co potřebuje pomoc.
Příběh o putování, poznávání, hořkosti a naděje.

Maraton 12 2009

MARATON 12

Název možná připomíná jistý čínský film, ale povídka nemá s Čínou společného zhola nic. Po dlouhé době mě psaní bavilo. Bohužel nápad přišel pozdě a já se mu nemohla věnovat tak, jak by si zasloužil. Ale snad se i tak bude líbit.

Touto povídkou se tedy loučím nejen s Maratonem, ale na delší dobu i s vámi. Další rok se budu muset věnovat psaní, kde se nesmí objevit žádný drak. Pokud by se přece jen objevil, asi bych velice rychle skončila v blázinci.
Ale třeba se mi občas povede utéct, a potom se přijdu schovat sem.

omlouvám se za tuto hrůzu.. ale mám v hlavě víno, smutek v srdci a doufám, že se vše do půlnoci vyřeší... držte mi palce

Povídka o nesplněném slibu, rytířské cti a jednom výstavním paroží. Zkrátka o tom, že drak rovná svoje účty a nic mu v tom nezabrání.

Jinak můj letošní příspěvek do Drakobijců... skončil 16.

Znáte to... romantická procházka po parku, zima jak v psírně... a nad tím vším se klene růžová obloha :-D

Ekologický dodatek: tento jev je způsobený nadměrnou exhalací těžších plynů z městských aglomerací. Ty se smísí s oblačností a vytvoří neprostupnou slohu (mlhu, stratus podobný mlze, to je jedno) od které se poté odráží světlo vysílané městem... a tak vznikne růžová barva nebe :-D

Jedna z pohádek, kdysi dávno mnou sepsaných. Původní verze napsána před 10 lety.

Eeemm... pokud se někdo odhodláte si tenhle textík přečíst, byla bych ráda, kdybyste mi napsali, co z něj cítíte nebo o čem si myslíte, že vůbec je...
Jakýsi základní refrén vznikl už někdy na konci zimy či brzy z jara, ale ač jsem měla naprostou představu, o čem chci píseň mít, zbytek mi poskládat nešel. Trápila jsem se s tím několik měsíců, až jsem si řekla, že to třeba někdy přijde samo.
Dnes jsem nechala hrát MP3, co mám nastrkané v mobilu a po delší době jsem znovu zaslechla píseň Panic Prone od Chevelle - na ní je text psaný. A najednou se mi zbytek písničky napsal skoro sám, jenže poněkud jinak, než jsem si původně představovala. Mělo to být úplně o něčem jiném, než se mi zdá, že to teď je... tedy pokud v tom vůbec někdo dokáže něco vidět.
Původní myšlenku si zatím nechám pro sebe, aby vás to kdyžtak neovlivňovalo, o čem je to teď, tím si ani já nejsem pořádně jistá, proto budu ráda za vaše názory. Jen vím, že to nemělo být a není depresivní, takže nějaké výrazné tragédie v tom nejsou, i když to tak může v jedné části na první pohled působit.

Zde je originál písně, do které jsem text napsala:
http://www.youtube.com/watch?v=GNd2tcb0ZEE
Místy se dají slova do melodie hůř napasovat, ale dá se to, když už jeden tu melodii zná.

Jsem sice povaha sangvinická, ale lykantropie občas dává zabrat. Nenazvala bych to přímo "výbuchy vzteku" ale spíš jakési sebepolitování. Lidi se ke mě občas chovají ošklivě. Ale jsou to lidi. A věřte nebo ne, mám je docela ráda.

Tady spíš nadávám těm, co mě vysloveně zradili.

I když je mám vlastně ráda taky :-D