Pod růžovým nebem
Zavři oči
a vnímej tu sílu okolo sebe,
sněhové vločky, když padají z nebe,
dolehnou na zem, zakrývajíc rány
jež lidstvem jsou do země vytesány,
pak z naděje zrodí se očistný déšť
a pláče, pláče, dokud neodejdeš.
Napni uši
a naslouchej tichému šramotu,
denní světlo když rozhání temnotu
a nad zemí vznese se radostný zpěv,
Zem nakrátko přestane ronit svou krev,
pod krovem přízračným nalézáš krásu,
ty, kdož jsi naslouchal přírody hlasu.
Pozvedni hlavu
a nasaj tu vůni rozkvetlých luk,
hýčká zem znavenou od věčných muk,
i svět se zastaví, by mohl se hřát
pro tebe, živote, kvetou napořád
s údělem zvelebit šedavou zem,
by jednou usnuly v náručí tvém.
Otevři oči
a pohlédní na to růžové nebe,
na to růžové světlo okolo tebe,
teprv pak bleskne ti hlavou ten klip:
"Proč je to nebe růžový jak cip?"
Toď dar lidu obloze, toť dar lidu mrakům
z měst, jež zde vyrostla ke zlosti drakům.
a vnímej tu sílu okolo sebe,
sněhové vločky, když padají z nebe,
dolehnou na zem, zakrývajíc rány
jež lidstvem jsou do země vytesány,
pak z naděje zrodí se očistný déšť
a pláče, pláče, dokud neodejdeš.
Napni uši
a naslouchej tichému šramotu,
denní světlo když rozhání temnotu
a nad zemí vznese se radostný zpěv,
Zem nakrátko přestane ronit svou krev,
pod krovem přízračným nalézáš krásu,
ty, kdož jsi naslouchal přírody hlasu.
Pozvedni hlavu
a nasaj tu vůni rozkvetlých luk,
hýčká zem znavenou od věčných muk,
i svět se zastaví, by mohl se hřát
pro tebe, živote, kvetou napořád
s údělem zvelebit šedavou zem,
by jednou usnuly v náručí tvém.
Otevři oči
a pohlédní na to růžové nebe,
na to růžové světlo okolo tebe,
teprv pak bleskne ti hlavou ten klip:
"Proč je to nebe růžový jak cip?"
Toď dar lidu obloze, toť dar lidu mrakům
z měst, jež zde vyrostla ke zlosti drakům.