Natisíckrát
Němá tvář
černé noci dlí,
loučí ohně zář
usíná a spí.
Zlatým pírkem svým
počítá čas,
vteřiny dní,
kostelních zvonů hlas.
Pády létavic – tisíckrát.
Podzimní listí v lucernách,
ruce, které berou dar
v temných skulinách.
Tlukot tam-tamů,
píšťal dech i smích,
tančí na strunách,
když venku padá sníh.
V dračích očích světla stín
sledujíc ten světa splín
tisíckrát…
Ref:
Chmýří ze všech dávných cest
nedovolí stromům kvést
tisíckrát.
Jasným dnem i noční tmou
osamělá stáda jdou
tisíckrát.
Tolik snů, tolik let
stál vždy jeden bílý květ
tisíckrát.
Proudem pláče psaných not,
krví zbarven ostrý hrot
natisíckrát.
Rytíře štít
bojem zjizvený,
zdoben krví z časů zlých,
světem zlomených.
Život cestu zná
v dějinách,
srdcem i duší svou
mizí za obzor.
Ref:
Chmýří ze všech dávných cest…
černé noci dlí,
loučí ohně zář
usíná a spí.
Zlatým pírkem svým
počítá čas,
vteřiny dní,
kostelních zvonů hlas.
Pády létavic – tisíckrát.
Podzimní listí v lucernách,
ruce, které berou dar
v temných skulinách.
Tlukot tam-tamů,
píšťal dech i smích,
tančí na strunách,
když venku padá sníh.
V dračích očích světla stín
sledujíc ten světa splín
tisíckrát…
Ref:
Chmýří ze všech dávných cest
nedovolí stromům kvést
tisíckrát.
Jasným dnem i noční tmou
osamělá stáda jdou
tisíckrát.
Tolik snů, tolik let
stál vždy jeden bílý květ
tisíckrát.
Proudem pláče psaných not,
krví zbarven ostrý hrot
natisíckrát.
Rytíře štít
bojem zjizvený,
zdoben krví z časů zlých,
světem zlomených.
Život cestu zná
v dějinách,
srdcem i duší svou
mizí za obzor.
Ref:
Chmýří ze všech dávných cest…