Parodrak
Je mi v celku mizerně a hledím do oblak.
Z nich se na mne usmívá divotvůrný Parodrak.
Z páry a ze železa s mnoha ozubenými koly
velký temný bouřlivý asi jako dravý pták.
Netíží ho povinnosti škol, ani lidské okovy,
ani úděl člověčí ani vše, co vyjádřit lze slovy.
Svobodný a jediné, co tíží jeho tělo,
je smích, jemuž se mu právě zachtělo.
Mana, entropie či možná aether, snad,
drží ho na nebesích, ač spadnout by mělo
to haraburdí, které zachtělo se páře hnát.
Není mi umožněno se nad tím neusmát.
Má smíchu plné zuby, odkud sype jej.
Takhle smát se umí jen veliký čaroděj.
Jen velký mág a divotvůrce z předminulé doby
taky se na něj usměj,
vždyť to nebolí.
Z nich se na mne usmívá divotvůrný Parodrak.
Z páry a ze železa s mnoha ozubenými koly
velký temný bouřlivý asi jako dravý pták.
Netíží ho povinnosti škol, ani lidské okovy,
ani úděl člověčí ani vše, co vyjádřit lze slovy.
Svobodný a jediné, co tíží jeho tělo,
je smích, jemuž se mu právě zachtělo.
Mana, entropie či možná aether, snad,
drží ho na nebesích, ač spadnout by mělo
to haraburdí, které zachtělo se páře hnát.
Není mi umožněno se nad tím neusmát.
Má smíchu plné zuby, odkud sype jej.
Takhle smát se umí jen veliký čaroděj.
Jen velký mág a divotvůrce z předminulé doby
taky se na něj usměj,
vždyť to nebolí.