Tvorba - Texty

Vzhledem k starší dataci mnohých textů, kterými je celý tento příběh proložen, jsem, pro zanechání ducha těchto pramenů, jim ponechal původní spřežkový pravopis, který je dnešnímu čtenáři již značně cizí a nesrozumitelný, ač se kdysi podobným způsobem psalo. Proto hned z úvodu přikládám tabulku přepisu textů psaných Gotickým písmem:

Původní spřežkový zápis=Moderní přepis
aa=á
cz=č
dg=ď
ee=é
ie=ě
i=i; y
j=í; ý
ng=ň
ow=ó
ovw=ou
rz=ř
ss=š
tg=ť
v=u
vw=ú; ů (na konci slova možno číst i -ov)
w=v
y=j
zz=ž

Je-li hláska následována znakem, jež by mohl vyznívat ve vzájemné kombinaci jako spřežka, je mezi tyto znaky vloženo H (rhzzangjm).
V těchto textech nejsou hlásky změkčovány následujícím i (jak jsem zvyklí), proto je v takových případech vždy zapsána spřežka (jako bychom napsali ďeťi místo děti)
Diakritika je u těchto textů téměř stejná, jak jsme zvklí s výjmkou tečky, která se používá na označení pomlčky, a dvojtečky na konci věty.
Kdisi daawno, przed syednocengjm kraalowstwj Draczjho srdce, od ngehozz lidee poczjtaame Swee dni i roki a yjmzz zapoczala se slaawa lidskeeho rodv a przisslo swetlo do lidskeeho srdce i misli, mladj kralewic Grow Kjwa Dremikai, bvdovwcj kraal Syednotgitel, wiraziw do sweta poznaawatgi Yeho chibi, ktereezz naprawowatgi se Mv zachtgelo, chistal se straawitgi noc w hlvbokeem pralese, nemaje druzzinv ni yineeho spoleczngjka nezz.li wierneeho orze a Swvwy mecz: Na brzehv rzjczngjho tokv rozbil Swee lezzengj i dal si mecze Sweeho pod Sebe: Wprostrzed noci biw zbvdgiw dgiwokjm rhzzangjm orze wstal a nezz.li stihl vchopitgi zbrange, wiplassenj kvwng vtrhnvwssj se Yi odkopl do rzjczki a vtekl kampaksi do hlvbin hwozdvw: Z temnot lesvw przehlvbokjch wirzjtil sew na Weliczenstwo Networ strasslitaanskj i hrvwzosrassliwj, kterjzz wrhlw se na Yeho Wjsost, Yey wilekal i spadlw na zada a po rukovw i nohovw plazil se kv rzece, vchopiw Mecze bodl Stwvwrv, natozz Ona se rozplinvla w prach yezz se rozljtl we waankv: Azz ningj kralewic powssiml si, zze drze vwplnge yineeho Mecze: Za kralewicem staala wodnj Nimpfa na zreziwieleem pahjlv Kralewicowa mecze:

„Woda chrangila Darv Tohoto do dob nezz bvde kv pomoci Tomv praweemv:”

Od dob Tgechto slawjwaamew Noc darvw, kdi posjlame po wodaach Dari pro potrzebnee!

Text převzat z Kronik Kraalowskjch od Gríka Fai-róriho (přibližně 1400 od založení Království dračího srdce)
K ránu jedna kapka vody vytryskla z podzemí v Sněžných Hřebenech, zaleskla se v růžové záři slunce a pádila rychle dál, dolů do nížin. Cestou klopýtala spolu se svými sestrami o kamení, kousky ledu, nabírala na sebe jemný písek a řítila se stále dál. Chvílemi nabrala dech v tůňkách a slepých ramenech a pak opět kvaltovala stejnou rychlostí jako předtím. Dostala se do většího jezera, ze kterého bylo jen jediné cesty: dlouhým krásným vodopádem; cestou rozlomila sluneční paprsky na všechny barevné odlesky a s ohromným hukotem vymlela další kousek skály pod vodopádem. Chvíli se točila a pak, o něco volnějším klokotem vyrazila dál. Kolem ní byly ohromné svahy vysokých hor a ona se svými sestrami je omílala a ukusovala jim kousky.
Byl nádherný večer, kapka odrážela krásné hvězdy putujíc mezi stále nižšími a zelenějšími horami. Ráno při rozbřesku se již líně povalovala lesnatou krajinou plnou kopců, občas minula pár menších i větších vísek a měst. V jednom místě se celý tok rozvalil a zbředl v bažinu a kapce trvalo několik dní, než-li se vymotala mokřady.
Byl večer, kolem břehů se začala oběvovat světla svíček. Jakési vysoké vznešené postavy na vodní hladinu pokládaly balíčky se svíčkou. Pak tok dovedl kapičku do města, které bylo celé temné, jen na březích stáli lidé s Dary a na vodní hladině se leskli svíčky od Elfů. Lidé své Dary pokládali na hladinu a zpívali u toho. Občas se některý dar zastavil u něčích nohou a jindy se zase propletl mezi nohami někoho, kdo se mermomocí snažil nějaký z darů chytit, to vše se dělo v podivné atmosféře umocněné tmou a zpěvem.
Město již zmizelo za zátočinou a dary osvěcovali břeh, čím déle proud tekl tím světla i darů ubývalo. I v ostatních městech již žádný dar nepřibyl, nejspíš již byli rozdány. V jedné zátočině se kapka dostala ke břehu, na řece již nesvítil skoro žádný Dar. U břehu kapka nabírala dech v klidnějích vodách. Najednou ucítila zvláštní tíhu, na kapce ležel košík a kolem košíku prosvítalo světlo svíčky, které jakoby ukazovalo směr.
Kapka byla naplněna zvláštní silou a začala odnášet svítící košík, mezi hučením vody bylo slyšet slabý nářek, který však byl rychle umlčen vodou. Řeka sílila a kapka opatrovala a nesla košík bezpečnou cestou stále dál a dál. Proud zesílil a kapka sebou začala házet ze strany na stranu a nabalovala na sebe minerály, byla v moří a neomylně nesla košík za svým cílem.
Minul den a nastala noc, kapka nesla košík po vysokých klidných vlnách jež se vzdouvaly a klesaly jako dech spícího obra, stále jí provázelo světélko svíčky a ukazovalo jí směr širým oceánem, na vlnách se shlížely hvězdy a košík byl kolébán tancem vln. K půlnoci začali vlny klesat a kapka zrychlovala, blížila se k ostrovu. Opatrně nesla košík podél písečného pobřeží a pak jí čekal těžký úkol, dopravit košík mezi útesy do jeskyně.
Košík sebou divoce v příboji házel. Ale nakonec se kapce povedlo svůj náklad dopravit do jeskyně, kde se mořský proud uklidnil a kapka pocíťujíc, že je již blízko svého cíle, zpomalila. Jeskyně byla plná krápníků a čerstvého mořského vzduchu, svíčka jí naplňovala zvláštní modravou září.
Tu kapka dorazila k jakémusi výčnělku, členěném jakoby jej pokrývaly šupiny. Košík se o něj zastavil a kapka, jež splnila své velké poslání odplavala přidat se k tanci mořských proudů.

Raní sluneční paprsky osvítily vnitřek jeskyně, odrážely se od vlhkách stěn a celé podzemí bylo naplněno zvláštně načervenalým vzduchem. „Šupinatý" kámen se zatřásl. Celá „skála" se pohnula.
„Skála" byla skutečně šupinatá!
Velká tmavě modrá dračí hlava, zjejíchž urousaných krátkých vousů odkapávala voda, se naklonila nad košík, začenichala.
„HMMM..." pronesl drak mocným hlasem.
„HMM...Hmm... hmmmmmm" zarezonovala jeskyně a umocnila tak drakův hlas.
„VSKUTKU VELKÝ NOCI DAR..."„Dar... ar... ar." Pronesl a jal se utěšovati malé opuštěné lidské mládě.