Nenávidím tě!
Nenávidím tě!
Tebe, která mě trápíš
mou radost zabíjíš
a celý den mi otrávíš.
Když se na mě díváš
a soucitně se ptáš
jak tě v té chvíli nenávidím,
jak roste má zášť.
Tváříš se nevině a mile,
ale jen do jisté chvíle.
Pak se tvá tvář zkřiví
trápíš mě a to se ti líbí.
Nevíš
jak trpím, když mé uši slyší
tvůj jedovatý hlas
Neslyšíš
jak strašně má duše křičí
když s tebou trávím svůj čas.
Odejdi, nech mě žít! Mám toho dost!
Ke tvému zklamání,
zvonek už vyzvání,
mě pro radost!
Tebe, která mě trápíš
mou radost zabíjíš
a celý den mi otrávíš.
Když se na mě díváš
a soucitně se ptáš
jak tě v té chvíli nenávidím,
jak roste má zášť.
Tváříš se nevině a mile,
ale jen do jisté chvíle.
Pak se tvá tvář zkřiví
trápíš mě a to se ti líbí.
Nevíš
jak trpím, když mé uši slyší
tvůj jedovatý hlas
Neslyšíš
jak strašně má duše křičí
když s tebou trávím svůj čas.
Odejdi, nech mě žít! Mám toho dost!
Ke tvému zklamání,
zvonek už vyzvání,
mě pro radost!