Tvorba - Texty

DODATEK k popisu:
Pro ty, co tápou – Rimmer zemřel. Počítač Holly ho vzkřísil (je tím Holly bůh?), ovšem jako nehmotný hologram. Rimmer prošel světelnou bránou svého holografického projektoru, má svou duši, vzpomínky, ale ne své tělo. Existuje, ale chtěl by i žít…
Toto bych tedy ráda věnovala Rimmerovi za to, že umřel a „byl při tom neuvěřitelně statečný“.


Kolem nás
není tu vzduch,
jen vesmír.
A bůh je nejspíš Holly.
Smrt, světlo a splín…
vše o tobě vím
a to mě sakra bolí.

Víckrát tě neuvidím
- skok do vzduchoprázdna.
Kolem ticho a stín
a světelná brána.

V hrdém pozdravu tvém
tam pokleká zem,
teď už se nemusíš bát.
Jen doteků pár,
armádě zdar
chtěl bys zas na chvíli dát.

Víckrát tě neuvidím
- skok do vzduchoprázdna.
Kolem ticho a stín
a světelná brána.

Ztracený dech,
dám vesmír za příběh,
co končil by spásou.
Ten červený svět
má víc jak milion let,
však oplývá krásou.

Jenom světlo tvé mezi náma,
saháme teď do neznáma.
Srdce tvé ví,
čas ho neunaví.

Příteli postůj a slyš,
jak zřejmě už víš,
bůh je Holly.
A taky kéž tě netrápí splín
v den smrtozenin,
ta smrt už nezabolí.
Hořkej máš osud svůj,
dál duše však dýchá.
Každej neúspěch tvůj
je i tvoje pýcha.

Víckrát tě neuvidím
- skok do vzduchoprázdna.
Kolem ticho a stín
a světelná brána...