Nový začátek

Komentář autora
Tak takhle se cítím:
ve své kůži, přec si tak cizím...
žánr: Poezie | přidáno: 10.11.2007 (10:32) | oblíbené 0

Došla mi slova,
tělo mě bolí,
kůže se trhá,
pod ní nic není.

Loupe se kůže,
schazuji šupiny,
bolí to dlouze
i bez viny.

Pod šupinama rostou
šupiny nové - větší.
duši mou prostou
to vůbec netěší...

Přichází změna,
strašně to bolí,
když šupin stěna
se trhá - krev roní.

Naštěstí přítel můj
po šupinách mě pohladí,
vždy je semnou, stuj, co stuj,
i když žal na mě sedí.

Uchopí šupinu...
odtrhne od těla...
s ním nezahynu...
proměnu dokoná!

S přítelem vzrostu
a žal svůj přerostu.

Komentáře


reagovat girappawt - 2007-11-25 20:53:23
Smutné ale aj opimistické. Potvrdzuješ to čo si mi povedal nenapraviteľný optimista! Páči sa mi to.


reagovat Shareaza - 2007-11-10 11:03:59
moc pěkné,ikdyž smutné tak se mi to fakt líbí



Souhlas s poskytnutím osobních údajů
design © Olven