Lov

Komentář autora
tak část první mého projevu básnického střeva, je tu malá snaha o jakousi změnu a novějším přístupu
snad se bude líbit :))
žánr: Poezie | přidáno: 4.10.2007 (20:22) | oblíbené 0

Sluneční paprsky
světelné praménky.
Tančí na mechu,
zrnka stříbřitého prachu.

V pohybu zavíří,
když zem mechovou tvor bájný svou vahou zatíží.
Zelený svět svírá ticho,
nebezpečí se probudilo.

Slunce si na šupinách rozverně hraje
o nebezpečí se nestaraje.
Tvor svaly jako strunu napíná
křídla k tělu má složená.

Bez hluku,
bez spěchu.
Mezi stromy,
zelenými hrady.

Přítmím tiše se blíží,
hlad ho již notně tíží.
Lesní mýtina
další zvíře ukrývá.

I na jeho srst padá sluneční prach.
Ve velkých očích je strach.
Ostražitě se pase,
to činost blízká je jeho rase.

Tvor zelených šupin ocasem škube,
zvíře kopítky nervozně dupe.
V jediné vířivé vteřině.
tvor ještěří objeví se na mýtině.

Zvířecí poplašný křik
přetne dračí lovecký ryk.
Drápy rozervou zem,
však naprázdno jen.

Zvíře hbytě uskočí
do houštin peláší.
Druhý útok dravce,
však dostane jej přece.
...

Komentáře


reagovat Drakobíjcobijec - 2007-10-09 09:08:45
kouzelně krásné...
sám bych si zalovil,
však radši až slunce zhasne
strávil tak mnoho krásných chvil.

Reakce:


Salamandra - 2007-10-09 20:26:08
děkuji mnohokrát
tvých slov si cením nastokrát


reagovat Dragea - 2007-10-05 21:09:48
Moc pěkná básnička...úplně jsem viděla, jak drak skáče po své oběti


reagovat Adriel - 2007-10-05 20:32:02
Velice inspirativní kombinace jednoduchosti a zároveň ne zrovna jednoduché kadenci a rytmu díla. Snažím se mluvit učeně, ale to jen abych vyjádřil, že se mi to líbí.



Souhlas s poskytnutím osobních údajů
design © Olven