Tvorba - Texty

Stojím tak sama v ledové krajině,
a ač jsem vinna, tak tvářím se nevinně.
Pod očima rosa jasně se třpytící,
to slzy viny kanou mi po líci.

Stojím tak sama v ledovém kraji,
prý ledová pouta mi na ruce dají.
Byla jsem chladná, tak si to zasloužím,
zamrzlá v ledu chladem se usoužím.

Stojím tak sama v ledové zemi,
a teď - tak pozdě, plakat chce se mi.
Sněhové vločky se snášejí z nebe,
jsem po pas ve sněhu a srdce zebe.

Stojím tak sama v ledovém světě,
celou mne spoutal ledový řetěz,
sama můžu si za to, že musím tu být,
ve světě jenž je v mém srdci skryt.