Tvorba - Texty

Tak jako žal se vkrádá do lásky,...
tak pleť pokrývaji mi vrásky.
Den za dnem naděje zmírá...
tak jak plamen svíčky skomírá.

Svíčka zhasne, žal vyhraje...
Drak v souboji neuspěje.
Zlý barbar kvůli pokladu,
zabil jednu nádheru...

Rudá křídla kryjí zem...
Drak podléhá bolestem...

Zas o jednu stvůru méně...
Zmírá jedno celé plémě...
Dračí rod už dozmíral...
plamen svíce skomíral.

Led a oheň se potkali...
Navzájem se roztrhali...
K zemi padá křídlo dračí...
Nebe patří křídlům ptačím...

O mnoho let později...
Lidé chtějí naději...
Draka chtějí do války...
Jako z dětské pohádky...

Drak se smutně otočí...
Pohlédne všem do očí...
"Proč se chcete pořád bít?"
"Lidé jsou jak parazit!"

Války ničí lidskou rasu...
Od počátku všeho času...
Vraždí člověk člověka...
To je pravda odvěkká.

Dračí mysl nepochopí, jaké jo to zabíjení.
Nezná meč a ani kopí, nemyslí jen na ničení.

Bratr bratra zabije...
jeho krve popije.
Dračí mysl nepochopí...
Nechopí meč, ani kopí.