Pouto 3.díl
Snad jako by jí mluvil do myšlenek, Nesha přistoupila blíž ke stolku a přikrčila se k malému dráčkovi. Koukal se na ní těma smaragdově se třpytícíma očkama a jako by jí říkal, aby se ho nebála. Nesha se nebála, natáhla k němu ruku a pohladila ho. Najednou jako by jí uhodil blesk, tolik energie. Hrozně jí začaly pálit záda jako kdyby jí hořely. Co se to se mnou děje? Au, moje záda! Ostatní elfové stojící okolo jen udiveně zírali, ale když odhalená záda vzplála plamenem stejně zeleným jako drakovi šupiny, bylo jim okamžitě jasné, že ona je ta Pravá. Ta správná osoba, která se má stát dračím člověkem. Najednou se Nesha cítila jako by v jejím mozku nebyly jen její myšlenky a ještě něčí. Hlavou jí prolétaly myšlenky. Kde to jsem? Jak dlouho jsem byl ve vejci? Vybral jsem si Neshu? Je to správná volba. Je jako já nebojácná, odhodlaná, spolu toho hodně dokážeme. Určitě ano.
Nesho? Nesho, slyšíš mě?
… Ano, slyším tě. To jsi ty? Ten dráček na stole? Jak se mnou dokážeš komunikovat?
Nechápu to.
Nesho, když ses mě dotkla spojila jsi nás. Dvě duše v jednu. Slyším, co si myslíš, stejně jako ty slyšíš, co si myslím já. Jmenuji se Zark.
… Zark? To v našem jazyce znamená Nezkrotný.
Najednou si uvědomila, že se na ní všichni elfové koukají. Nejistě se pousmála a chtěla promluvit, ale předběhl jí její otec :,, Nesho, on s tebou mluví?“
,, Jmenuje se Zark, říká, že jsme jako jedna duše. I já sama se cítím jiná. Jistější, nezranitelná. Mám pocit, že kdyby mi chtěl někdo ublížit, nepodaří se mu to.“
,, Zark? To je přece Nezkrotný? Vy jste ale dvojice, Nebojácná a Nezkrotný.“
,, Podívejte Marus se probral. Odneseme ho do pokoje. Bude ho nejspíš bolet hlava a možná i celé tělo.“ navrhl jeden z okolních elfů, který zasedá v radě starších.
Čtyři elfové vzali do náručí Maruse a odnášeli ho z komnaty draků do jeho ložnice. Když odcházeli otec sse na ní pousmál. V komnatě zůstala jediná Nesha se Zarkem. Všechno opadlo a rázem na Neshu dopadla pravda, že se stala tou Pravou. Dračím jezdcem, jehož osudem je chránit svět před zlem a před nespravedlností. Začala se smát, byla šťastná, že je něčím výjimečná, že je ta, která může žít s drakem, se Zarkem.
… Pojď ukážu ti svět …
Nesho, vrací se mi vzpomínky, které si předávají draci mezi sebou. Svět vypadá nádherně už ve vzpomínkách a co teprve ve skutečnosti.
Vydali se chodbou ven. Bylo právě poledne a slunce svítilo největší silou. Vyšli ze dveří a do obličeje se jim opřelo slunce. Byl to nádherný pohled na hustý les, kde zpívali ptáci, elfové zalévali květiny a hráli si s lesní zvěří. Zark se koukal na zvířata jako lovící šelma, která je rozhodnutá v mžiku zaútočit. Nesha si toho všimla. Ale Zarku víš, že lovit musíš tak nenápadně, aby tě ostatní elfové neviděli. Elfové nejí maso je jim líto zabít živou bytost. Tak proto. Slib mi to Zarku.
Ano, ano, já vím, ale ten instinkt když jsem je spatřil. Neboj dokážu zvládnout svoje pocity, ale děkuji ti.
… Tak pojď ukážu ti kde jsem bydlela, ale když teď mám tebe chci ti být na blízku. Budeme bydlet v Dračím doupěti, v domě pro dračího jezdce a jeho draka.
To zní dobře. Tak mi ukaž, kde budeme bydlet.
Nesho? Nesho, slyšíš mě?
… Ano, slyším tě. To jsi ty? Ten dráček na stole? Jak se mnou dokážeš komunikovat?
Nechápu to.
Nesho, když ses mě dotkla spojila jsi nás. Dvě duše v jednu. Slyším, co si myslíš, stejně jako ty slyšíš, co si myslím já. Jmenuji se Zark.
… Zark? To v našem jazyce znamená Nezkrotný.
Najednou si uvědomila, že se na ní všichni elfové koukají. Nejistě se pousmála a chtěla promluvit, ale předběhl jí její otec :,, Nesho, on s tebou mluví?“
,, Jmenuje se Zark, říká, že jsme jako jedna duše. I já sama se cítím jiná. Jistější, nezranitelná. Mám pocit, že kdyby mi chtěl někdo ublížit, nepodaří se mu to.“
,, Zark? To je přece Nezkrotný? Vy jste ale dvojice, Nebojácná a Nezkrotný.“
,, Podívejte Marus se probral. Odneseme ho do pokoje. Bude ho nejspíš bolet hlava a možná i celé tělo.“ navrhl jeden z okolních elfů, který zasedá v radě starších.
Čtyři elfové vzali do náručí Maruse a odnášeli ho z komnaty draků do jeho ložnice. Když odcházeli otec sse na ní pousmál. V komnatě zůstala jediná Nesha se Zarkem. Všechno opadlo a rázem na Neshu dopadla pravda, že se stala tou Pravou. Dračím jezdcem, jehož osudem je chránit svět před zlem a před nespravedlností. Začala se smát, byla šťastná, že je něčím výjimečná, že je ta, která může žít s drakem, se Zarkem.
… Pojď ukážu ti svět …
Nesho, vrací se mi vzpomínky, které si předávají draci mezi sebou. Svět vypadá nádherně už ve vzpomínkách a co teprve ve skutečnosti.
Vydali se chodbou ven. Bylo právě poledne a slunce svítilo největší silou. Vyšli ze dveří a do obličeje se jim opřelo slunce. Byl to nádherný pohled na hustý les, kde zpívali ptáci, elfové zalévali květiny a hráli si s lesní zvěří. Zark se koukal na zvířata jako lovící šelma, která je rozhodnutá v mžiku zaútočit. Nesha si toho všimla. Ale Zarku víš, že lovit musíš tak nenápadně, aby tě ostatní elfové neviděli. Elfové nejí maso je jim líto zabít živou bytost. Tak proto. Slib mi to Zarku.
Ano, ano, já vím, ale ten instinkt když jsem je spatřil. Neboj dokážu zvládnout svoje pocity, ale děkuji ti.
… Tak pojď ukážu ti kde jsem bydlela, ale když teď mám tebe chci ti být na blízku. Budeme bydlet v Dračím doupěti, v domě pro dračího jezdce a jeho draka.
To zní dobře. Tak mi ukaž, kde budeme bydlet.