Mé druhé já...
V noci, když usínám,
probouzí se mé druhé já,
já oči zavírám,
zatímco ona je otvírá.
Reálný svět mizí,
a sny pomalu přichází,
je mi to známé a zároveň cizí,
když fantazií se prochází.
Ona; ta dračice,
uvnitř mne ukrytá,
těší mě velice,
když do mých snů zavítá.
Když smutná jsem , tak ona taky,
Prochází se tiše tmou,
v duši ztahují se mraky,
mé druhé já; je částí mou..
Stát se jí je moje přání,
mít její tělo, její um,
probouzím se...to mi brání,
vydat se vstříc nebesům....
probouzí se mé druhé já,
já oči zavírám,
zatímco ona je otvírá.
Reálný svět mizí,
a sny pomalu přichází,
je mi to známé a zároveň cizí,
když fantazií se prochází.
Ona; ta dračice,
uvnitř mne ukrytá,
těší mě velice,
když do mých snů zavítá.
Když smutná jsem , tak ona taky,
Prochází se tiše tmou,
v duši ztahují se mraky,
mé druhé já; je částí mou..
Stát se jí je moje přání,
mít její tělo, její um,
probouzím se...to mi brání,
vydat se vstříc nebesům....