Nařin konec
Dívka s rozevlátými vlasy,
nesla do vesnice ovesné klasy.
Když však z kopce svou ves spatřila,
ztratila vše čemu věřila.
Stáli tam spolu v objetí,
lidé kolem byli dojatí.
Dva lidé tak hodící se k sobě,
vsí se neslo, že čekají robě.
Dívce po tváři slzy stékaly,
zvířata kolem s ní plakaly.
On na kopec se zadíval
a spatřil tu, s kterou chodíval.
Svou tvář od něj odvrátila
a do lesa se navrátila.
Pak v dalekých končinách,
vlčice se z ní stala v houštinách.
Daleko, pryč běžela,
lesem černým letěla.
Nikdo jí dohnat nemohl,
aby jí z toho pomohl.
Vržena byla do pasti,
běžela k černé propasti.
Do její hloubky skočila,
když dopadla, tak se zabila.
On už po ní nevzdychne,
jako píseň ptáků neztichne.
nesla do vesnice ovesné klasy.
Když však z kopce svou ves spatřila,
ztratila vše čemu věřila.
Stáli tam spolu v objetí,
lidé kolem byli dojatí.
Dva lidé tak hodící se k sobě,
vsí se neslo, že čekají robě.
Dívce po tváři slzy stékaly,
zvířata kolem s ní plakaly.
On na kopec se zadíval
a spatřil tu, s kterou chodíval.
Svou tvář od něj odvrátila
a do lesa se navrátila.
Pak v dalekých končinách,
vlčice se z ní stala v houštinách.
Daleko, pryč běžela,
lesem černým letěla.
Nikdo jí dohnat nemohl,
aby jí z toho pomohl.
Vržena byla do pasti,
běžela k černé propasti.
Do její hloubky skočila,
když dopadla, tak se zabila.
On už po ní nevzdychne,
jako píseň ptáků neztichne.