Vývoj čičidraků
Nejsem historik a ani vědec, takže to, co zde píši, jsou jen vědomosti o mém druhu, které mám. Neumím to ani podat do takových těch učebnicových poznatků či poutavých historických příběhů, jsou to jen fakta o tom, proč a jak se čičidraci vyvinuli a něco málo z jejich života.
Takže pokud vás to zajímá, můžete pokračovat ve čtení…
Čičidrak, neboli ve starodrakonštině (starém dračím jazyce země Drachária, ze které pocházím)Drachai Micharai, či více používaném výrazu Miu-Miu. Kdo vlastně jsou? Draci nebo kočky?
Tuto otázku si položí hodně z vás při pohledu na ně, neboť tito tvorové připomínají obojí. Ale věřte tomu nebo ne, jsou to čistokrevní draci. Za svůj kočičí vzhled vděčí jistým okolnostem ze svých dějin.
Kdysi dávno totiž v Drachárii žili převážně draci, divoká zvířata, několik kmenů trpaslíků a elfů. A pouze malá hrstka lidí. Bohužel, postupem času však začalo lidí přibývat. Objevili bohatství a krásu této země, jejich města se rozrůstala a lidská civilizace začala utlačovat vše ostatní, včetně draků. Ti začali být lidem na obtíž a počalo jejich vybíjení. Bylo to období válek a smrti na obou stranách. Draků však ubylo a většina z nich se stáhla do lidmi neobývaných oblastí – do hor, lesů či málo přístupných údolí.
Avšak drobné skupinky různorodých draků odmítali opustit svůj domov i navzdory tomu, že poblíž vyrostly lidské vesnice či města. Tito draci museli najít způsob, jak se svému prostředí přizpůsobit a jak sami sebe zamaskovat, aby je lidé nechali být.
Naučili se tedy na sebe brát cizí podobu. Podobu kočky.
Proč právě kočka? Velmi snadné vysvětlení. Z domácích zvířat jediná kočka není pod vládou člověka a přesto je lidmi milována. Pes slouží člověku a je mu věrný. Hospodářská zvířata nemají svou svobodu. Kočky však nejsou na člověku závislé. Mohou se volně pohybovat, jsou buď milovány, trpěny nebo zatracovány. V tom posledním případě ale stejně pro ně člověk nepředstavuje zvlášť vážné nebezpečí, je-li kočka opatrná, hbitá a chytrá, aby se lidem klidila z cesty.
Kočičí povaha je navíc velmi podobná povaze dračí – kočky žijí svůj život, nenechají se ovládnout, nikomu jen tak neslouží a jejich důvěru si každý musí zasloužit. Jsou inteligentní, hravé, divoké, avšak se sklony lenošit na slunci či v příjemném pelechu. Dokáží nemilosrdně zabíjet, hrát si se svou kořistí, ale stejně tak vehementně milují, jsou něžné a citlivé.
Z těchto důvodů si draci vybrali právě kočky za svůj maskovací vzor, neboť v této podobě se mohli bezpečně pohybovat v blízkosti lidí a nikdo jim nevěnoval přílišnou pozornost.
Časté pobývání v kočičí podobě však mělo na draky vedlejší účinek. Převzali něco z kočičí povahy (čičidraci milují doteky, mazlení, lenošení na vyhřátých místech a jsou choulostivější na zimu – další vlastnosti se pak odvíjejí od toho, jakého kočičího druhu čičidrak je), ale změnil se i jejich vzhled. Aby usnadnili častou proměnu z draka na kočku, začali se převážně pohybovat v podobě mezi obojím – mezi drakem a kočkou, aby v případě potřeby mohli být buď jedním a nebo druhým.
Po velmi dlouhém čase válek se lidé počali z oblastí, které původně patřívali pouze drakům, opět stahovat. Byl uzavřen mír mezi lidmi a kouzelnými bytostmi. Už nebylo potřeba skrývat se před lidmi, ale čičidraci už stejně zůstali tím, v co se vyvinuli. Sžili se svou podobou, a tak vznikl nový dračí druh – napůl drak, napůl kočka, druh zvaný mezi draky Miu-Miu.
Takže pokud vás to zajímá, můžete pokračovat ve čtení…
Čičidrak, neboli ve starodrakonštině (starém dračím jazyce země Drachária, ze které pocházím)Drachai Micharai, či více používaném výrazu Miu-Miu. Kdo vlastně jsou? Draci nebo kočky?
Tuto otázku si položí hodně z vás při pohledu na ně, neboť tito tvorové připomínají obojí. Ale věřte tomu nebo ne, jsou to čistokrevní draci. Za svůj kočičí vzhled vděčí jistým okolnostem ze svých dějin.
Kdysi dávno totiž v Drachárii žili převážně draci, divoká zvířata, několik kmenů trpaslíků a elfů. A pouze malá hrstka lidí. Bohužel, postupem času však začalo lidí přibývat. Objevili bohatství a krásu této země, jejich města se rozrůstala a lidská civilizace začala utlačovat vše ostatní, včetně draků. Ti začali být lidem na obtíž a počalo jejich vybíjení. Bylo to období válek a smrti na obou stranách. Draků však ubylo a většina z nich se stáhla do lidmi neobývaných oblastí – do hor, lesů či málo přístupných údolí.
Avšak drobné skupinky různorodých draků odmítali opustit svůj domov i navzdory tomu, že poblíž vyrostly lidské vesnice či města. Tito draci museli najít způsob, jak se svému prostředí přizpůsobit a jak sami sebe zamaskovat, aby je lidé nechali být.
Naučili se tedy na sebe brát cizí podobu. Podobu kočky.
Proč právě kočka? Velmi snadné vysvětlení. Z domácích zvířat jediná kočka není pod vládou člověka a přesto je lidmi milována. Pes slouží člověku a je mu věrný. Hospodářská zvířata nemají svou svobodu. Kočky však nejsou na člověku závislé. Mohou se volně pohybovat, jsou buď milovány, trpěny nebo zatracovány. V tom posledním případě ale stejně pro ně člověk nepředstavuje zvlášť vážné nebezpečí, je-li kočka opatrná, hbitá a chytrá, aby se lidem klidila z cesty.
Kočičí povaha je navíc velmi podobná povaze dračí – kočky žijí svůj život, nenechají se ovládnout, nikomu jen tak neslouží a jejich důvěru si každý musí zasloužit. Jsou inteligentní, hravé, divoké, avšak se sklony lenošit na slunci či v příjemném pelechu. Dokáží nemilosrdně zabíjet, hrát si se svou kořistí, ale stejně tak vehementně milují, jsou něžné a citlivé.
Z těchto důvodů si draci vybrali právě kočky za svůj maskovací vzor, neboť v této podobě se mohli bezpečně pohybovat v blízkosti lidí a nikdo jim nevěnoval přílišnou pozornost.
Časté pobývání v kočičí podobě však mělo na draky vedlejší účinek. Převzali něco z kočičí povahy (čičidraci milují doteky, mazlení, lenošení na vyhřátých místech a jsou choulostivější na zimu – další vlastnosti se pak odvíjejí od toho, jakého kočičího druhu čičidrak je), ale změnil se i jejich vzhled. Aby usnadnili častou proměnu z draka na kočku, začali se převážně pohybovat v podobě mezi obojím – mezi drakem a kočkou, aby v případě potřeby mohli být buď jedním a nebo druhým.
Po velmi dlouhém čase válek se lidé počali z oblastí, které původně patřívali pouze drakům, opět stahovat. Byl uzavřen mír mezi lidmi a kouzelnými bytostmi. Už nebylo potřeba skrývat se před lidmi, ale čičidraci už stejně zůstali tím, v co se vyvinuli. Sžili se svou podobou, a tak vznikl nový dračí druh – napůl drak, napůl kočka, druh zvaný mezi draky Miu-Miu.