Tvorba - Texty

Je to pravda odvěká,
drak nemá rád člověka,
draku plamen v srdci hoří,
když do rytíře spáry boří.

Pravda je však taky,
že člověk nemá rád draky,
příšery to nechutné,
když jim hlavu neutne.

Spálenina jde cítit v ovzduší,
a rytíř něco vytuší,
když drápy dračí těsně míjí,
rytířovu holou šíji.

Ten tasí meč a hbitě seká,
draka tím však nepoleká,
Rytíř mává mečem tam a sem,
Drak mu ho vyrazí ocasem.

Pak vycení na rytíře zuby,
ten poplašeně couvá,
když srší draku plamen z huby
a hruď se hrdě vzdouvá.

Drakobijec v dáli prchá,
než ho stihne ohně sprcha,
než bude z něho pečínka,
než drak dá si"rytířova stehýnka".