Kniha Eragon není nejlepším dílem v fantasy tvorbě a to samé se dá očekávat i o filmu, i když film je mnohonásobně horší. Film byl před premiérou velmi vychvalován, a tím pádem i přeceňován. Pokud jde o věrohodnost, emoce, dobré herecké výkony... tak o tom si nechte jenom zdát. Film se buď hodí pro menší děti či diváky začínající s četbou fantasy, nebo pro diváky méně náročné. Mezi klady filmu patří vcelku pěkné zpracování Safiry, ale bohužel jen vizuální efekty na průměrný film nestačí...

Nejočekávanější film roku 2006 byl mezi dračími příznivci dozajista Eragon, podle stejnojmenné knihy, která se stala bestsellerem v mnoha zemích. Jednou z největších chyb filmu bylo posadit debutujícího Stefena Fangmeiera na režisérské křeslo. Film tím bohužel hodně ztratil na atmosféře. Jeho rozpočet byl 100 milionů, ale i přes to se natáčelo na vcelku levných místech jako je Slovensko a Maďarsko (nicméně velmi pěkných místech [poznamenává Flaiming] ;). I když je film nejvíce srovnávaný s Pánem Prstenů (není se co divit), mladý Paolini „vykrádal“ i jiné filmy. Jako například Star Wars a Harryho Pottera. Bohužel film postrádá tu pravou atmosféru, kdy se v kině zaboříte do sedadla s pusou otevřenou, toto opravdu nečekejte. Spíš si dávejte pozor na to, aby jste svým smíchem nerušili ostatní diváky. Film se mi osobně zdál jako vystříhané kousky z nějakého většího a delšího filmu. Občas událostem chyběl smysl. Výběr herců také není zrovna nejvkusnější. Začínající Ed Speleers (Eragon) se může líbit snad tak mladým dívkám, Sienna Guillory (Arya) jako by z oka vypadla Arwen z Pána prstenů, jak si tak cválá krajinou a kdybych nečetla knihu, tak ani nepoznám, že se jednalo o elfku. John Malkovich (Galbatorix) bohužel dostal málo místa (všeho všudy okolo 5 minut). Jediný, kdo to dokázal aspoň trochu uhrát je Jeremy Irons (Brom), po jeho nezdařeném Dračím Doupěti. Brom byl velmi charismaticky zahrán. Nejvíc asi šokuje popová zpěvačka Joss Stone (Angela). Nečekejte čarodějnici, která se snaží dokázat neexistenci ropuch, ale mladou „disko kouli“ s piercingem v nose. Robert Carlyle (Durza) nepochopitelně někde uprostřed příběhu změný svůj make-up, takže vám možná připomene profesora Snape z Harryho Pottera. Na Urgaly, coby řvoucí komparsisty, vůbec neberte ohled. Pokud si myslíte, že se budou postavy v příběhu postupně vyvíjet, jste na omylu. Osobně se mi zdálo, že jeden den byl Eragon chudý farmářský chlapec a den na to vyhrál bitvu bok po boku Vardenů. Ale nejvíc mě zarazil vývoj Safiry - mládětem byla jen pár minut (filmových), a při jejím prvním letu se proměnila v dospělou dračici. Neméně zarážející zrychlení děje jsou její slova po přistání – „Jsem Safira, a ty jsi můj jezdec“. To bylo asi první chvíle kdy jsem měla chuť vyprsknout smíchy. I kdyby jste souběžně s filmem četli knihu, tak byste možná nepoznali, kde se právě Eragon, Brom a Safira nachází. Jeden boj s klacíky, jedno kouzelné slůvko a to je celý Bromův výcvik, takže na konci filmu je Eragon stále negramotný. Kniha a film toho zkrátka moc společného nemají. Fangmeier nedokáže vzbudit emoce či napětí. Jediné co ve mne vzbudil, byla touha po konci filmu a hlasitý smích. Tak toto byla spíše herecká stránka filmu a teď nastává to po čem jsme všichni toužili – Safira. Malá dračice mi po vylíhnutí připomíná štěně. Chce si hrát a má hlad. Safiřina proměna (jak jsem již psala výše) je velice divná, ale vzhledem k délce filmu pochopitelná. Další co mne překvapilo je to, že byla velice přemoudřelá: „Já jsem Safira a ty jsi můj jezdec“. Po vizuální stránce je Safira celkem pěkná dračice (dělalo na ní studio ILM a WETA). Je velmi podobná své podobizně na obalu knihy, jen nevím či bylo nejlepší dát Safiře místo blány na křídlech peří, to přivedlo nejen drakomily k několika diskuzím. I když nejsem odborník na anatomii draků, tak se mi zdály křídla celkově poněkud divná. Mimika dračice není díky bohu přehnaná. S Eragonem se dorozumívá pomocí telepatie, tak jak to bylo v knize. Pokud jde o let a vzdušný souboj s Durzou a jeho neidentifikovatelnou drakoidní potvorou, grafické studia odvedla pěknou práci, letu nechybí dynamičnost i efektnost. Na Safiře mě také pobavilo to, jak ji navlékli do brnění. Ale Safira není jediným drakem ve filmu. Hned na začátku filmu, když se vypravuje příběh o Alagaësii, vidíte vzdušný souboj draků, který se mi hodně líbil. Dále na konci filmu, když Galbatorix zlostí roztrhne svojí mapu království, tak je za ní schován (já ráda říkám zamapován) jeho drak Šurikan. Kolik jezdců si za mapou schovávalo draky?

Budou dodany...

http://www.eragonmovie.com/