Proč pláčou oči tvé?
Jednou letěl krajem drak. Při letu přes černý mrak, zaslechl něčí pláč. Jeho srdce si uvědomilo, že jej to mrzí. Sletěl níže, spatřil brzy dračici. Seděla při cestě na zemi. Slzy ronila, že jí pomoci není. A tak se jí drak přimluvil:
Drak: Pověz mi prosím, proč pláčou oči tvé? /láskyplně a starostlivě
Dračice: Nevím, kde je. Jestli ho ještě mám?
Drak: Pověz co nebo koho?
Dračice: Vždyť ti to teď povídám!
Drak: Promiň. Pokračuj, do toho!
Dračice: Ztratila jsem toho, koho pořád v srdci mám.
Drak: Ztratil se ti? To já taky znám.
Dračice: Bojím se dráčku. Bojím se, že zůstanu sama. /utrápeně
Drak: To neříkej. Ty taková krásná dračí dáma. /povzbudivě
Dračice: Nevím, jestli tomu mám věřit?
Drak: Věř mi. Mně se můžeš se vším svěřit.
Dračice: Děkuji si moc milý. /vstává
Drak: Ne, prosím, ještě nechoď. Setrvej se mnou ještě chvíli. /vstane a obejme jí
Dračice: Kdopak by mi mohl pomoci? /tečou jí další slzy
Drak: Já jsem tu. Udělám vše, co budu moci. /utře jí slzy zpod očí
Dračice: Tak moc ti děkuju. Ty jsi pro mě jako bratr.
Drak: Ach sestro má, víš, jak tě mám hrozně rád?
Dračice: Pojď. Pomoz mi ho hledat! / chytne draka za tlapu
Drak: Jak bych mohl na tvá slova nedat?
A tak spolu hledají. Dlouhá léta létají. A nenacházejí.
Drak: Prosím neplač, sestro má. Já ho najdu. I na kraj světa zajdu! /plačtivě
Dračice: A proč pláčou i oči tvé? /udiveně
Drak: Lhal jsem ti. Nemám tě rád já... miluji tě!
Dračice: Ach já tebe taky! /obejme draka a on jí hladí po křídlech/ Pojď bratříčku milovaný. Pojď. Jedem za dalšími z nás, za dalšími draky.
Drak: Pověz mi prosím, proč pláčou oči tvé? /láskyplně a starostlivě
Dračice: Nevím, kde je. Jestli ho ještě mám?
Drak: Pověz co nebo koho?
Dračice: Vždyť ti to teď povídám!
Drak: Promiň. Pokračuj, do toho!
Dračice: Ztratila jsem toho, koho pořád v srdci mám.
Drak: Ztratil se ti? To já taky znám.
Dračice: Bojím se dráčku. Bojím se, že zůstanu sama. /utrápeně
Drak: To neříkej. Ty taková krásná dračí dáma. /povzbudivě
Dračice: Nevím, jestli tomu mám věřit?
Drak: Věř mi. Mně se můžeš se vším svěřit.
Dračice: Děkuji si moc milý. /vstává
Drak: Ne, prosím, ještě nechoď. Setrvej se mnou ještě chvíli. /vstane a obejme jí
Dračice: Kdopak by mi mohl pomoci? /tečou jí další slzy
Drak: Já jsem tu. Udělám vše, co budu moci. /utře jí slzy zpod očí
Dračice: Tak moc ti děkuju. Ty jsi pro mě jako bratr.
Drak: Ach sestro má, víš, jak tě mám hrozně rád?
Dračice: Pojď. Pomoz mi ho hledat! / chytne draka za tlapu
Drak: Jak bych mohl na tvá slova nedat?
A tak spolu hledají. Dlouhá léta létají. A nenacházejí.
Drak: Prosím neplač, sestro má. Já ho najdu. I na kraj světa zajdu! /plačtivě
Dračice: A proč pláčou i oči tvé? /udiveně
Drak: Lhal jsem ti. Nemám tě rád já... miluji tě!
Dračice: Ach já tebe taky! /obejme draka a on jí hladí po křídlech/ Pojď bratříčku milovaný. Pojď. Jedem za dalšími z nás, za dalšími draky.