Proč žiju.....?!
Někdy si říkám, proč vlastně žiju....Jaký jest smysl mého bytí?Pak nad tím dlouho uvažuji....Jak můžu něco ovlivnit, jsem jen malá figurka ve velké hře....A navíc má ubohá lidská schránka mi to nedovoluje, vypadám stejně jako ostatní a přeci jsem tak jiná.....však nikdo to nevidí....mé slovo má malou váhu a je utápěno pod náporem výroků ostatních....Mnozí mne podceňují....nejspíš mají důvod....Stojím sama v obrovském davu do mne vrážejících lidí a přemýšlím nad podstatou svého života...když nemůžu nic dělat, ba ani prachzbaběle utéct, roztáhnout křídla a vznést se do nebeských výšin, odpoutat se od země, být volná jako pták, nechat odplout všechny problémy a starosti civilizace v dál.....však do reality mne opět vrací fakt, že nemám křídla......mám dračí srdce, ale lidské tělo....a tak tu nečině stojím a přemýšlím, mohu se jen se slzami v očích dívat na tu hrůzu kolem sebe, která se stále stupňuje s každým narozeným člověkem na Zemi...