Let a lov
Když létám si dnešního rána.
Cítím se tak volná a lehká,
ikdyž v lesích dole válí se mlha vlhká.
Napínám křídla a jsem tu tak ráda.
Zabírám křídli a přírodu obdivuji.
Dívám se jak krajina běží,
jak pod mím tělem lesy leží.
V duchu nad barvamy se podivuji.
Tu pohyb mou pozornost upoutá,
tam dole , cosi to je
ve stínech se pohybuje,
to srnec mladý před mým stínem utíká.
Jako šíp se vrhnu za ním.
Sekne po něm můj dráp,
srnec bojuje, svůj život nechce dát.
Několikrát ho drápy raním.
Zvíří se prach a borovic jehlice,
srnec už krvácí, ale bojuje.
Zuby mé projedou mu šíjí a on naposledy se zachvěje.
Krev teplá z hrdla mu vytéká, ta chutná mi velice.
Pohodlně se nasnídám,
jazykem si krev olíznu mlsně,
pak stočím se do klubka líně
a mohutně zazívám.
Cítím se tak volná a lehká,
ikdyž v lesích dole válí se mlha vlhká.
Napínám křídla a jsem tu tak ráda.
Zabírám křídli a přírodu obdivuji.
Dívám se jak krajina běží,
jak pod mím tělem lesy leží.
V duchu nad barvamy se podivuji.
Tu pohyb mou pozornost upoutá,
tam dole , cosi to je
ve stínech se pohybuje,
to srnec mladý před mým stínem utíká.
Jako šíp se vrhnu za ním.
Sekne po něm můj dráp,
srnec bojuje, svůj život nechce dát.
Několikrát ho drápy raním.
Zvíří se prach a borovic jehlice,
srnec už krvácí, ale bojuje.
Zuby mé projedou mu šíjí a on naposledy se zachvěje.
Krev teplá z hrdla mu vytéká, ta chutná mi velice.
Pohodlně se nasnídám,
jazykem si krev olíznu mlsně,
pak stočím se do klubka líně
a mohutně zazívám.