Pouto 4.díl
Když si prohlédli Dračí doupě, vydali se hlouběji do lesa. Nesha chtěla ukázat Zarkovi potok Lífen, o kterém se říkalo, že je v něm kouzelná voda, která dokáže uzdravit všechna zranění. Došli k němu, zastavili se a koukali společně do dáli. Najednou se po jejich boku objevil postarší elf :,, Jmenuji se Orfen. Učil jsem všechny, kteří byli spojeni s draky. Vím, že jako elfka dovedeš kouzlit, ale díky drakově síle máš obrovský potenciál vytvořit tak velká kouzla, proti kterým tví nepřátelé budou zcela bezmocní. Já sám mám draka jmenuje se Narwen je to dračice, která Zarka přiučí akrobaciím v létání. A pomůže mu utřídit vzpomínky, které jsou teď pro něho zmatené. To, co po tobě budu chtít je pro elfa samozřejmost, každé ráno se umyješ a potom půjdeš na bojiště, kde tě učitel, jménem Gafa, bude učit taktice v boji. Po těchto dvou hodinách strávených bojem se vydáš i se Zarkem ke mně. Můj dům je v údolí slz. Je to ta jediná chaloupka, kterou spatříš. To se už za mnou dostavíš i se Zarkem. Zark během tvého učení na bojišti bude létat vzduchem, aby se rozcvičil a protáhl si svaly. Přece jenom mu ještě není ani den a musí se zdokonalovat. Logicky na něm ještě nebudeš létat, takže za mnou jezdi na koni, může tam počkat. Viděl jsem tě jezdit na tom divokém černém hřebci, počítám s tím, že on je tvůj.“
,, Ano Faraon je můj. Dobře chápu vše, co jste mi teď sdělil. Takže zítra začneme. Děkuji za vaši ochotu mistře.“
,, Koukám, že tě král poučil jak máš oslovovat své učitele, to jsem velice rád. Ano, ano, zítra začneme. Buď přichystaná. Přeji krásný den.“ pomalu se ztrácel pod hustými větvemi smrků.
Nesha byla velice překvapená. Tolik nových věcí v jeden jediný den. Je to až neskutečné.
Tak pojď Zarku jdeme domů. Usmála se a chytila Zarka do náručí jako malého pejska.
… Už teď jsi mi víc blízký než kdokoli jiný, kterého znám celý svůj život. Co potom až se zraníš, nebo tě bude něco bolet?
Neboj ty budeš dokonalá máma, nedovolíš, aby se mi něco stalo. Nesha slyšela jak se Zark v její i v té své duši směje.
Než prošli celé Dračí doupě byla už tma. Vydali se k ložnici. Byla to jedna velká kruhová místnost, vlevo byl vytvořený pelech pro draka a naproti byla postel. V každém pokoji bylo obrovské okno, kterým se dokáže dostat drak ven i dovnitř, na okrajích okna byla látková páska, kterým se celé okno zavřelo. Ta páska vypadala jako zábradlí, aby někdo nevypadl ven, ale ve skutečnosti měla docela jiný význam. Měla chránit místnost před větrem, deštěm a jiným nepříjemným počasím. Nesha uložila Zarka do pelechu, popřála mu dobrou noc a sama si lehla do měkké postele. Během pár minut usnula. Hlavou se jí honily podivné sny. Jak totiž oba dva usnuli otevřeli svou mysl jeden druhému a Nesha viděla všechnu minulost, vzpomínky, které získal Zark. A on naopak viděl Neshu jako malou holčičku uplakanou, když jí zemřela veverka, o kterou se starala. Viděl, jak Nesha kolikrát pláče kvůli tomu, že nikdy nepoznala své pravé rodiče. O svém vlastním otci nic nevěděla, nic. Pak se všechny vzpomínky rozplynuly v mlze a Zark usnul hlubokým spánkem, v kterém se sny nezdají.
Muselo být k ránu když se Neshe začal zdát sen tak podivný a strašidelný. Nesha stála na palouku mezi lesy a hrála si se Zarkem. Oba byli veselí a skotačiví, když v tom najednou se na palouku objevil obrovský starý drak. Byl černý jako noc, když přistával všude kolem něj tráva odletovala a stromy se vyvracely jakou měl ohromnou sílu. Na zem, kam dopadl, tráva shořela a dlouho potom tam byly vidět dračí stopy. Takový byl ten černý drak jako samotná smrt. Nesha se začala bát, ale ne o sebe, o Zarka. Ze hřebu dosud nezpozorovaný slezl velký muž zahalený v černém plášti. Když na Neshu promluvil jeho hlas byl tak mrazivý, slizký, tak studený :,, Dej mi tvého draka dobrovolně jinak tě zabiji a vezmu si ho stejně.“ Nesha ani na okamžik nezaváhala a draka mu chtěla dát. Vzala Zarka do náručí a podávala ho muži v černém. On Zarka chytil, podíval se na něj :,, Není na něm nic zázračného.“ Pod jeho rukama Zark bledl, už neměl takovou lesklou zelenou barvu jako předtím, nyní vypadal, že snad brzy zemře. A Nesha tam jen tak stála, nic neudělala, nic neřekla. Najednou muž hodil Zarka do vzduchu. Zark vyletěl vysoko na stromy a střemhlav padal k zemi. Avšak tři metry nad zemí ho chytil černý drak do zubů. Držel ho za hřbet. Ostrými zuby mu roztrhal kůži na zádech. Zark křičel, bránil se, pak se podíval na Neshu pohledem, kterým se vzdal bojovat o svůj život sám bez její pomoci. Nesha jen stála, nic neudělala. Zark vzdychl, zakvílel a v tom okamžiku mu černý drak kousl do páteře a zlomil mu vaz. Poté ho naráz sežral. Zark byl mrtvý, Nesha tam pořád jen tak stála, ale z očí se jí začaly valit slzy. Muž nasedl na svého draka a odletěl. Nesha byla sama bez něj, plakala a plakala.
,, Ano Faraon je můj. Dobře chápu vše, co jste mi teď sdělil. Takže zítra začneme. Děkuji za vaši ochotu mistře.“
,, Koukám, že tě král poučil jak máš oslovovat své učitele, to jsem velice rád. Ano, ano, zítra začneme. Buď přichystaná. Přeji krásný den.“ pomalu se ztrácel pod hustými větvemi smrků.
Nesha byla velice překvapená. Tolik nových věcí v jeden jediný den. Je to až neskutečné.
Tak pojď Zarku jdeme domů. Usmála se a chytila Zarka do náručí jako malého pejska.
… Už teď jsi mi víc blízký než kdokoli jiný, kterého znám celý svůj život. Co potom až se zraníš, nebo tě bude něco bolet?
Neboj ty budeš dokonalá máma, nedovolíš, aby se mi něco stalo. Nesha slyšela jak se Zark v její i v té své duši směje.
Než prošli celé Dračí doupě byla už tma. Vydali se k ložnici. Byla to jedna velká kruhová místnost, vlevo byl vytvořený pelech pro draka a naproti byla postel. V každém pokoji bylo obrovské okno, kterým se dokáže dostat drak ven i dovnitř, na okrajích okna byla látková páska, kterým se celé okno zavřelo. Ta páska vypadala jako zábradlí, aby někdo nevypadl ven, ale ve skutečnosti měla docela jiný význam. Měla chránit místnost před větrem, deštěm a jiným nepříjemným počasím. Nesha uložila Zarka do pelechu, popřála mu dobrou noc a sama si lehla do měkké postele. Během pár minut usnula. Hlavou se jí honily podivné sny. Jak totiž oba dva usnuli otevřeli svou mysl jeden druhému a Nesha viděla všechnu minulost, vzpomínky, které získal Zark. A on naopak viděl Neshu jako malou holčičku uplakanou, když jí zemřela veverka, o kterou se starala. Viděl, jak Nesha kolikrát pláče kvůli tomu, že nikdy nepoznala své pravé rodiče. O svém vlastním otci nic nevěděla, nic. Pak se všechny vzpomínky rozplynuly v mlze a Zark usnul hlubokým spánkem, v kterém se sny nezdají.
Muselo být k ránu když se Neshe začal zdát sen tak podivný a strašidelný. Nesha stála na palouku mezi lesy a hrála si se Zarkem. Oba byli veselí a skotačiví, když v tom najednou se na palouku objevil obrovský starý drak. Byl černý jako noc, když přistával všude kolem něj tráva odletovala a stromy se vyvracely jakou měl ohromnou sílu. Na zem, kam dopadl, tráva shořela a dlouho potom tam byly vidět dračí stopy. Takový byl ten černý drak jako samotná smrt. Nesha se začala bát, ale ne o sebe, o Zarka. Ze hřebu dosud nezpozorovaný slezl velký muž zahalený v černém plášti. Když na Neshu promluvil jeho hlas byl tak mrazivý, slizký, tak studený :,, Dej mi tvého draka dobrovolně jinak tě zabiji a vezmu si ho stejně.“ Nesha ani na okamžik nezaváhala a draka mu chtěla dát. Vzala Zarka do náručí a podávala ho muži v černém. On Zarka chytil, podíval se na něj :,, Není na něm nic zázračného.“ Pod jeho rukama Zark bledl, už neměl takovou lesklou zelenou barvu jako předtím, nyní vypadal, že snad brzy zemře. A Nesha tam jen tak stála, nic neudělala, nic neřekla. Najednou muž hodil Zarka do vzduchu. Zark vyletěl vysoko na stromy a střemhlav padal k zemi. Avšak tři metry nad zemí ho chytil černý drak do zubů. Držel ho za hřbet. Ostrými zuby mu roztrhal kůži na zádech. Zark křičel, bránil se, pak se podíval na Neshu pohledem, kterým se vzdal bojovat o svůj život sám bez její pomoci. Nesha jen stála, nic neudělala. Zark vzdychl, zakvílel a v tom okamžiku mu černý drak kousl do páteře a zlomil mu vaz. Poté ho naráz sežral. Zark byl mrtvý, Nesha tam pořád jen tak stála, ale z očí se jí začaly valit slzy. Muž nasedl na svého draka a odletěl. Nesha byla sama bez něj, plakala a plakala.