Mrtvá láska

Komentář autora
Tahle krátká povídka nese datum 2.6.2005 kdy jsem měla omluvenku na tělocvik. Je smutná jako ostatně všechno co píšu...
žánr: Povídka | přidáno: 27.10.2005 (17:28) | oblíbené 0

Bylo tmavé dusné ráno. Všude je až děsivé ticho. Najednou se ozval řev, jakoby vycházel ze všech stran najednou.
První co bylo vidět byl černý drak obklíčený lidmi a několika dalšími draky. Smyčka se kolem něj neúprosně stahovala. A pak zaútočili.
V tu chvíli se v královském městě odehrával další boj.Velitelka palácové gardy dělala co mohla aby město udržela. ,,Velitelko?" Oslovil ji jiný drak. Černá dračice otočila svou štíhlou hlavu a upřela na něj své černočerné oči. ,,Ano?" Zeptala se draka. ,,Potřebujeme Vás na severním křídle." Reikdo nečekala a vydala se tam. ,,Je čas." Řekla když dorazila na místo a dala příkaz k útoku.
Černž drak kterého obklíčili se bránil tvrdě. takřka polovina nepřátwl již ležela na zemi v krvi ale brzy začal dostávat rány od těch kteří byli ještě čerství. Celé tělo ho bolelo ale stále se nevzdával. Doráželi na něj čím dál tím víc.....upadl na zem.
Reikdo se dívala jak dostávají pozvolna město zase pod kontrolu avšak v zápětí zasyčela když jí srdcem projela ostrá bolest. Okamžitě vzlétla a zamířila k hustým lesům na západě. Tušila co se stalo ale pořád měla naději. Uviděla ležet v prachu dole pod sebou nehybné tělo svého druha a i naděje ji opustila. Zamířila k němu. Byl vážně zraněný ale stále dýchal. Pootevřel oči. ,,Reikdo, lásko moje..." zašeptal vyčerpaně. ,,Už jsem ani nedoufal..." nedořekl a vykašlal krev. ,,Psst..jen tiše." Řekla Reikdo se slzami v očích. ,,Neplač." zasípal Iner a pokusil se o slabý úsměv ale oheň v jeho očích pomalu vyhasínal. ,,Neopouštěj mne, prosím!" Vzlykala Reikdo a položila si hlavu na jeho hřbet. ,,Maličko, nikdy tě neopustím." Podíval se jí do očí. ,,Už musím jít." zašeptal po chvíli. ,,Ne, ještě ne, prosím!" Slzy se jí kutálely po zaprášené kůži a dopadali na Inerovo tělo ze kterého už vyprchaly i poslední zbytky života. ,,NEEEE!!!!!!!!" Zakřičela Reikdo a křečovitě objala mrtvého Inera. Zachránila celé město ale toho koho milovala zachránit nedokázala. Měla vztek na sebe, na nepřátelé, na celý svět. Pak z lesa vyšli ti, kteří zbyli po boji s Inerem. Nebránila se. O chvíli později klesla do prachu vedle Inera a zemřela.

Komentáře


reagovat xion - 2006-03-06 08:07:37
prekrasny pribeh n o strasne smutny naozaj strasne strasne smutny normalne chcem plakat ale snazim sa ovladat lebo som v skole na informatike a asi by to nevyzeralo kto vie ak okeby som sa tu len rozplakala sakra ale j amusim kam som dala ten kapesnik naozaj krasne smutne...


reagovat Adomes - 2005-10-27 22:48:02
búúú donesli by jste mi někdo kapesník a hadr...už sem vybrečela jezero....Je to nádherné!!!


reagovat Dra - 2005-10-27 21:34:15
Tady není co dodat...


reagovat Scalie - 2005-10-27 18:35:27
Uchh......Je to tak nádherné a zároveň tak smutné.....*fňuk*


reagovat Trin - 2005-10-27 17:35:32
Teda, číst tenhle příběh v depce je opravdu hrozné


reagovat Alfirin - 2005-11-13 16:22:22
fňuk



Souhlas s poskytnutím osobních údajů
design © Olven