Chyť mě, Dračice

Komentář autora
o splynutí dvou rozdílných duší. Později dodám ještě obrázek
žánr: Poezie | přidáno: 4.5.2006 (14:25) | oblíbené 0

Padám do propasti bez dna
Vidím tebe, jakoby ze sna
Tak chyť mě! Než bude pozdě
Nevím co je tam dole, ale bojím se hrozně

Křičíš, ať letím nahoru, k tobě
Jinak že skončím v hrobě
Snažím se ale kam se poděla křídla bílá?
Kde jsou ta křídla, která moje byla?

Tmou padám dál a dál
Rozplynul se svět, který znám
Tak chyť mě! Prosím. Já strach mám

Ta propast není bezedná, země e blíží
Ale mě oči se klíží
Teď ti to, dračice, došlo, viď?
To ty máš křídla, ne já, tak už pomoz mi!

Zemřu já, zemřeme obě
ne sama, ale s tebou skončím v hrobě
Vrháš se za mnou a perutě víří stoletý prach
Ty teď cítíš, to co, neznáš, to co cítím já - strach

Najednou, ani nevím jak
je ze mě velký černý drak
Ach dračice, chytilas´ mě
Teď jsme jedno tělo, jedna duše

Komentáře


reagovat Flamer - 2006-05-16 12:41:22
Tak to je něco. Dra má pravdu. Je to až neuvěřitelný jakou sílu v sobě může jen pár slov.
NÁDHERA.


reagovat Idril - 2006-05-05 10:09:55
Uf...tak tohle je teda vážně povedené, řekla bych že jedna z tvých nejlepších.


reagovat Dra - 2006-05-04 18:39:42
Teda, to je fakt něco... má to v sobě strašnou sílu. Děsně se mi to líbí, zas jedno z děl, ke kterému se budu stále vracet.


reagovat Sygnia - 2006-05-04 16:44:54
To je fakt úžasné Musím si to přečíst ještě jednou!



Souhlas s poskytnutím osobních údajů
design © Olven