Tvorba - Texty

Na světě jenž nemá jména,
žila dračí rodina,
žili v šťastně, žili v míru,
než udeřila zlá hodina.

Lidé se z lesa vyřítili,
zbraněmi mávali,
s velkým křikem, zlými slovy
draky ze země vyhnali.

A tak se draci chtěli se vznést,
tam, kam nedosáhne světlo hvězd.
Daleko od té země prokleté,
Kde láska k drakům nekvete.

Letěli vzhůru a pořád dál,
nebyl tam nikdo, kdo by se bál.
Svému osudu letěli vstříc.

Pak náhle mocně zatroubili,
před nimi se objevila zem
jakou dosud nespatřili.
Bylo to jak krásný sen.

A tam dnes také přebývají,
před lidmi se ukrývají,
v radosti, již jinde nepoznají.