Tvorba - Texty

Duše moje, nekrvácej,
zítra zase bude den.
Dni nadějný, neodcházej,
nechci mít už žádný sen.
Sen, jenž mojí duši zabíjí
a temnotou mě nabíjí.

Duše moje, nekrvácej,
zítra zase slunce vyjde.
Slunce víckrát už nezapadej,
jinak z očí, z mysli sejde.
Živůtek maličký, život malý,
po boku draka však zdál se být obrovský.

Přišla zima, přišel chlad.
Ruce slábnou, krev se vsákla,
někdo se ustrne, snad?
Podá mi záchranná stébla?
Která duše na mou rakev vryje,
číslo, které mým životem je?

Duše moje, sladce spi,
všechny rány čas zhojí.
Špatné všechno klidně zaspi,
nic ti za to nestojí.
Nemám život, nemám číslo,
jsem jen člověk, v tom mám jisto.