Tvorba - Texty

Vzpomínka na tebe srdce mi láme
Myslím já na tebe stále a stále
Proč jsi mě opustil příteli milý
Jediné vzpomínky na tebe mi zbyly

Ach, ty časy kdy létali jsme oblohou
Jiní draci se již na to nezmohou
Protože dávno lidem věřit nemohou

Tak proč tě oni samotní zabít chtěli
Chtěli a zabili dušičku tvoji
Já jen s pláčem nad tvým tělem klečím
Svůj žal v srdci vzpomínkou na tebe léčím

Ach, tvé oči upřímné plné lásky
Zmizela jiskra v nich, život jej opustil
Proč tě pronásledovali, vlastního přítele zabili
Vypadá jako by si smrt ten démon ochočil

Zvedám tvář hledím k oblakům
Zavřu oči, nechám se unášet zázrakům
Vidím nás dva, tebe jako malé dráče
Jen z té vzpomínky jsem se dala do pláče

Utřu si slzy vzpomínám dál
Přede mnou stojí samotný král
To on chtěl mír mezi draky
Nebýt jeho mohl by jsi tu být taky

Otevřu oči vyhrknou mi slzy
Jak ráda jsem tě měla můj příteli milý
Znali jsme se od mého mládí
Bok po boku jsme si léta stály

V bitvách o mír byli jsme spolu
A teď padám dolů a dolů
Až jednou narazím na dno své mysli
Najdu první den, den kdy jsme se sešli

Vidím tvé oči jako tenkrát za mlada
A ty křídla, ocas, tlapy
Nemohu žít jen vzpomínkama

Zvedám se od těla tvého a pochopila jsem
Měla jsem pocit, snad i usmál si se
Teprve teď jsi opustil tuto zem
Rozplynul jsi se ve větru, stekla mi slza
Pohlédla k nebesům a jemně se usmála

Duši mi rval nezeslabující žal
Jako by se někdo ptal
,,Bylo to vše zapotřebí??
nebylo a rána ze ztráty se časem nezahojí

Topím se dál v moři žalu
Ten hlas měl možná pravdu
Cit vystřídala chuť
Chuť po pomstě zdali se ptáš

Bloudím krajinou hledám draky
Nepolevím dokut neumřou taky
Chci jejich smrt nebo mír mezi lidmi
Ať sami, vyberou si co se jim líbí.