Čínský drak Jü
Čínský drak Jü
Kdysi dávno žil jeden starý, moudrý čínský drak, který vládl Číně. Jednou sešel na zem, aby „odehnal“ povodeň. Ale to už moc předbíhám. Začneme hezky od začátku…
Tak tedy, čínský drak Jü byl už velmi starý, ale přesto byl velmi moudrý. Přes všechnu svou moudrost si ale nevšimne jedné důležité věci. Jü bydlel v nebeském paláci, vysoko v oblacích, kam nikdo nemohl. Jednou se na Čínu vrhla obroská vlna, jenže král si toho nevšimnul. Tak za ním přišel jeden z jeho poddaných a řekl: „Můj pane, na Čínu se vrhne obrovská vlna. Měl byste něco udělat!“. Král mu odpověděl: „Nuže dobrá. Pošlu do Číny své vojáky, aby tu pohromu zastavili.“. A vydal rozkaz. Po chvíli se pár vojáků vrátilo zpátky. „Ta, ta vlna je moc s-silná, p-pane. Nedo-nedokázali jsme ji z-z-zastavit.“ Koktali vojáci. Jü se tedy rozhodl, že ji zastaví sám. Sestoupil na zem a jakmile spatřil tu vlnu, strachem se schoval. Po chvíli ho našla jedna malá holčička. „Copak tu děláš draku, proč se schováváš?“ zeptala se. Jü odpověděl: „Schovávám se před tou vlnou. Jsem váš vládce, ale ta vlna je na mě moc silná. Nedokáži ji zničit ani zastavit.“. „A nemohl by jsi ji aspoň trochu zmenšit? Moje maminka kvůli ní zemřela.“ poradila drakovi holčička. Jü zapřemýšlel… „To by šlo.“ a odešel. Postavil se před vlnu, zavřel oči a soustředil veškerou svou energii do vlny. Asi po hodině se zmenšila a byla z ní jen malá vlnka.
Jü potom po dvou dnech zemřel a po celé Číně se vzpomíná na malou holčičku, která, i přesto že byla malá, dala Jüovi, vládci Číny, velmi užitečnou radu, která zachránila Čínu…
Kdysi dávno žil jeden starý, moudrý čínský drak, který vládl Číně. Jednou sešel na zem, aby „odehnal“ povodeň. Ale to už moc předbíhám. Začneme hezky od začátku…
Tak tedy, čínský drak Jü byl už velmi starý, ale přesto byl velmi moudrý. Přes všechnu svou moudrost si ale nevšimne jedné důležité věci. Jü bydlel v nebeském paláci, vysoko v oblacích, kam nikdo nemohl. Jednou se na Čínu vrhla obroská vlna, jenže král si toho nevšimnul. Tak za ním přišel jeden z jeho poddaných a řekl: „Můj pane, na Čínu se vrhne obrovská vlna. Měl byste něco udělat!“. Král mu odpověděl: „Nuže dobrá. Pošlu do Číny své vojáky, aby tu pohromu zastavili.“. A vydal rozkaz. Po chvíli se pár vojáků vrátilo zpátky. „Ta, ta vlna je moc s-silná, p-pane. Nedo-nedokázali jsme ji z-z-zastavit.“ Koktali vojáci. Jü se tedy rozhodl, že ji zastaví sám. Sestoupil na zem a jakmile spatřil tu vlnu, strachem se schoval. Po chvíli ho našla jedna malá holčička. „Copak tu děláš draku, proč se schováváš?“ zeptala se. Jü odpověděl: „Schovávám se před tou vlnou. Jsem váš vládce, ale ta vlna je na mě moc silná. Nedokáži ji zničit ani zastavit.“. „A nemohl by jsi ji aspoň trochu zmenšit? Moje maminka kvůli ní zemřela.“ poradila drakovi holčička. Jü zapřemýšlel… „To by šlo.“ a odešel. Postavil se před vlnu, zavřel oči a soustředil veškerou svou energii do vlny. Asi po hodině se zmenšila a byla z ní jen malá vlnka.
Jü potom po dvou dnech zemřel a po celé Číně se vzpomíná na malou holčičku, která, i přesto že byla malá, dala Jüovi, vládci Číny, velmi užitečnou radu, která zachránila Čínu…