Ztracen v temnotě osudu
Kráčím chodbami bez konce,
v nekonečném žalu utápím se.
Vidím tmu, pouze tmu beze světla.
Temnota mě pohlcuje
a já se jí poddávám bez naděje.
Nač slzy, tzy už nic nevrátí zpět,
nezachrání můj svět.
Nechci jíst, nechci spát,
jen se strašlivé temnotě poddávat.
Nikdo se nevzdává bez boje,
můj boj však skončil.
Už mě nepovolají do voje.
Duch mého nejmilejšího se smrtí se spolčil
a odešel tam, kde vládne mír.
Někdo ke mě jde.
Já však nevnímám,
temnotě se poddávám.
Ale prý mě to přejde.
Pokud přežiji,
ponesu si navždy v srdci žal,
mí přátelé už nežijí
a já abych si život vzal.
Můj přítel se navždy pryč odebral,
a s sebou si kousek mne vzal.
Nade mnou se hromadí černá oblaka
a já křičím: Proč jste mi zabili draka?!
Temnota mě pohlcuje
a já se jí poddávám bez naděje.
v nekonečném žalu utápím se.
Vidím tmu, pouze tmu beze světla.
Temnota mě pohlcuje
a já se jí poddávám bez naděje.
Nač slzy, tzy už nic nevrátí zpět,
nezachrání můj svět.
Nechci jíst, nechci spát,
jen se strašlivé temnotě poddávat.
Nikdo se nevzdává bez boje,
můj boj však skončil.
Už mě nepovolají do voje.
Duch mého nejmilejšího se smrtí se spolčil
a odešel tam, kde vládne mír.
Někdo ke mě jde.
Já však nevnímám,
temnotě se poddávám.
Ale prý mě to přejde.
Pokud přežiji,
ponesu si navždy v srdci žal,
mí přátelé už nežijí
a já abych si život vzal.
Můj přítel se navždy pryč odebral,
a s sebou si kousek mne vzal.
Nade mnou se hromadí černá oblaka
a já křičím: Proč jste mi zabili draka?!
Temnota mě pohlcuje
a já se jí poddávám bez naděje.