Má zem
Slunce vyšlo, už zjevily se stíny,
horké paprsky se opřely do krajiny
a na zemi, skrytý ve skalách,
tiše se plížil rudý strach.
Červená s černou a samý žár,
na hřbetě ostnů víc než pár,
tesáky, drápy a ohnivý dech,
skrč se, když letí na křídlech.
Prorazí vzduch jak ohnivá střela,
proč? Prostě proto, že chtěla.
Je dračicí ohně a co chtít víc?
Neradno vzbouzet hněv její sic
obrátit v popel byste se chtěli.
Ne - jí byste utéct neuměli.
Slunce vyšlo, už zjevily se stíny
a horké paprsky se opřely do krajiny.
A na zemi, skrytá ve skalách,
plíží se ona jak rudý strach.
Šplhá nahoru, červený plamen
a když na vrcholu skály stane,
nad horami, pouští i nad lesem
vzkřikne: "Jsem Dragarta! A tohle má zem!"
horké paprsky se opřely do krajiny
a na zemi, skrytý ve skalách,
tiše se plížil rudý strach.
Červená s černou a samý žár,
na hřbetě ostnů víc než pár,
tesáky, drápy a ohnivý dech,
skrč se, když letí na křídlech.
Prorazí vzduch jak ohnivá střela,
proč? Prostě proto, že chtěla.
Je dračicí ohně a co chtít víc?
Neradno vzbouzet hněv její sic
obrátit v popel byste se chtěli.
Ne - jí byste utéct neuměli.
Slunce vyšlo, už zjevily se stíny
a horké paprsky se opřely do krajiny.
A na zemi, skrytá ve skalách,
plíží se ona jak rudý strach.
Šplhá nahoru, červený plamen
a když na vrcholu skály stane,
nad horami, pouští i nad lesem
vzkřikne: "Jsem Dragarta! A tohle má zem!"