The old legend I
Gara seděla na hřbitově,opřená o jeden z kamenných náhrobků,a četla jakousy tlustou knihu v kožené vazbě.Byl chladný zimní večer,a začínalo se stmívat.Vtom cosi zašelestilo,nevšímala si toho a otočila list-byla na hřbitově.Na jednom z nejstarších a nejhrozivějších v zemi.Tady vždy něco šustilo,šeptalo,nebo šelestilo,proč by to zrovna des mělo být něco jiného ? Zavanul silný vítr a zanesl jí do knihy prach.Zvedla hlavu a zaklapla knihu.Tady skutečně něco nebylo v pořádku.Pohlédla ke starým rozvrzaným vratům a přimhouřila oči.Buď špatně viděla,nebo se někdo blížil,a nebyl to duch,ani zvíře které by sem náhle zbloudilo - hřbitov byl hluboko v lese,na místě na které se báli jít i ty nejhrozivější,a nejkrvežíznivější šelmy co v Noorganském lese žijí - až na démony,kteří se sem scházely každou noc.Gara se zvedla ze země a oprášila si z potrhaných šatů listí a prach které jí tam za odpoledne napadalo.Položila knihu na hrob a vydala se směrem k vratům,s rukou položenou na kordu který jí vždy vysel u pasu,nosila ho,i když věděla že ho nepotřebuje.
Zahalená postava prošla hřbitovní branou.Ozvalo se jaké si tiché zamručení.Vtom zpoza náhrobku vyskočila kočka...Pokud se tomu dalo říkat kočku.Zvíře mělo kočičí stavbu těla,bylo i stejně velké,ale byla to jen kostra potažená kůží,s prořídlou srstí - a na nohách,hlavě,krku,a ocasu neměla ani srst,ani kůži.A z prázdných očních důlků se jí linul jakýsi temný kouř.Postava tasila meč a chtěla zaůtočit,než ale stihla cokoliv udělat cosi ji srazilo k zemi.Když otevřela oči stála nad ní Gara a špička jejího kordu se dotýkala jejího krku.A na rameni,jí seděla ona "kočka"."Vůbe jsi se nezměnila." Pousmála se postava a schodila kapuci.Gara povytáhla obočí a vrátila kord zpět na jeho místo.Afi mezitím vstala,a usmívala se na ni.Gara se na ni chvíli nevěřícně dívala,ale pak se také pousmála a vrhla se jí kolem krku." Chyběla jsi mi"."Ale..Co tady proboha děláš ?" Zeptala se Gara Afrodity když se od sebe odtáhly."Přišla jsem se ti omluvit..."Sklopila Afi oči a zadívala se do země.Gara se pousmála."Jsem ráda že ses mi přišla omluvit ale bylo to nutné ? Pojd',musím se dostat ke mě než se setmí,pro tebe by to tu v noci bylo moc nebezpečné." Afi se jen zašklebila a prošla zpět velkými vraty.Od hřbitova vedla úzká trnitá cesta,na kterou se vejde sotva jeden jezdec.Afi odvázala svého koně a vyhoupla se do sedla,a čekala na sestru. "Luco,jedeme domů." Pronesla tiše Gara.Na to se před ní ze stínu zhmotnil její temně černý démonický kůň.Zafrkal,a pohodil velkou hlaou.Rudé oči mu zasvítily.Gara se mu vyhoupla na mohutný hřbet.a uchopila provizorní otěže."Drž se těsně za mnou,kdyby se něco dělo tak řekni." Otočila se Gara na sestru a pobídla svého koně.Afi přišla do haly,sedla si ke stolu a pustila se do zajíce.Gara seděla naproti ní,dívala se na ni a usmívala se.Jídla se ani nedotkla na klín jí vyskočila Líza a spokojeně předla.Gar natáhla ruku aby jí phladila po hlavě, když v tom jí na rameno vyskočil Luco-dráček a žárlivě na kočku zasyčel.Ta zaprskala a zalezla pod stůl."Ty potvoro." Zasmála se Gar,a zatahala ho za rohy.Dráček se jí láskyplně otřel o ruku a poškrábal jí svýmy šupinami.Afi dojedla a vzhlédla k sestře."Proč,jsi odešla ?" Zeptala se jí.Gara se smutně pousmála."Bylo mi jasné že jsi nepřišla jen tak."Podívala se jí Gara do očí."Musíš se vrátit,nemůžeš si tu trčet,zvlášť ne teď.....my tě potřebujeme,lidé vraždí draky,ničí stromy a posvátná místa,neubráníme se samy!" Afi vstala od stolu a dívala se na sestru.Ta na sobě však nedala nic znát."Máte skvělé vojevůdce....A zbraně..."Prohlásila s naprostým klidem.Afrodita na ní nevěřícně zírala."Víš dobře že to není pravda...to všechno máme,ale vojevůdci selhaly...Máme šanci..tebe poslechnou...Jejich veličenstva královna bojových vlků,královna vlků z plání a královna horských vlků....I nejvyšší z nejvyšších se před tebou skloní..I dračí král by na tebe dal...."Gara na ní jen dál upírala oči.Z jejího pohledu nešlo nic vyčíst."Skončila jsem..."Hlesla Gar."Kvůly Argeemu ?" Zeptala se Afi opatrně."Kvůly mojí chybě zemřel...Všechno mohlo být jinak..."Gara sklopila oči k zemi."Ale Argee věděl co se stane,a on by byl pro to abys něco začla dělat.Nemůžeš si tu jen tak sedět zalezlá v lese a pročítat si knihy když se venku válčí..."Štěkla na ní Afi a odešla do svého pokoje."Ráno chci odpověď." Podívala se ještě na Garu a práskla dveřma.Gar se za ní dívala a drbala Luca na hlavě."Co myslíš ty Luco...?" Obrátila svou pozornost na dráčka.Ten zavrněl a seskočil na podlahu.Mohutný černý kůň zahrabal kopytem a kýval hlavou k těžkým kovaným dveřím..Těm ke kterým patřil malý klíček.Gar se rozzářila a pohladila ho po čumáku.
Už svítalo když se Afi probudila.Bylo jí trochu líto že včera na sestru tak vyjela,ale co..asi si to zasloužila...Hodila na sebe oblečení a vydala se do haly..Zjistila že má všechny věci sbalené i když sama s nimi nic nedělala.V hale bylo chladno.Krb byl vyhaslý a nehořela ani jedna svíčka.Afi přez sebe hodila svůj kabát.Otevřela dveře a ani nevěděla jak a ležela na zemi pokryté prašným bílím sněhem.Afi s klením vstala a vztekle prskala.Nesnášela sníh.Vydala se do stáje,podívat se na svou klisnu a po Gaře.V tom uviděla něco co neviděla už přibližně dva (pozemské) roky.Na dvoře stál Lucario.Měl na sobě složitou splétanou koženou ohlávku zdobenou diamanty a dvojité otěže.Na hřbetě měl těžké cestovní sedlo,a hřívu na pečlivě vyčesané hřívě měl lesklé,ocelové pláty.Na hlavě,čumáku,a na zadku měl také složitě zdobené pláty.To bylo jeho bojové brnění.Už samo sedlo,ohlávka,a otěže vypadaly že mají minimálně čtyřicet kilo,brnění muselo vážit tak dvakrát tolik.Vedle něj stála černá lvice,přez záda měla taky přehozené postroje,Afi ale netušila na co jsou.V tom ze stáje vyšla její sestra.Tak jak jí viděla naposled.S černým pláštěm,a barbarskou zbrojí* Na záda si upevňovala luk,a u pasu jí vysel velký drakobijecký meč.Který jí daroval dračí král.Protože věděl že ho nikdy nezneužije proti drakům.(Dračími šupinami neprojde obyčejné ostří.Takovéhle meče jsou jen tři,a dva z nich vlastní draci.Tyto meče jsou tavené z dračích šupin,a krystalů co rostou v jejich jeskyních,a tavené jsou v dračím ohni.) Doutahla pás který jí držel luk na zádech a obratně se vyhoupla Lucovi na hřbet.Afiina nádherná štíhlá klisna přešlápla při pohledu na jejího koňského kolegu..Při pomyšlení na to tahnout na zádech víc než 100 kilo se jí podlamovaly kolena..ale pro Luca to nebylo nic."Tak jedem ?"Usmála se Gara na sestru sepnula si vlasy aby jí nepadaly do obličeje.Afi se rozesmála a vyšvyhla se Stell-Marie do sedla.
*Tady je barbarskou zbrojí myšleno takové oblečení jako třeba v pánovi prstenů,(smz upraveno pro ženskou postavu :D) s lehkým brněním (kolena,lýtka,stehna,lokty,paže ramena,předloktí,) s tím ře vždy to vyšší,a klouby jsou jen z jedné strany (třeba na lítkác má všude brnění,ale na stehnech jen zepředu,doufám že chápete,někdy přidám obrázek :D)
Zahalená postava prošla hřbitovní branou.Ozvalo se jaké si tiché zamručení.Vtom zpoza náhrobku vyskočila kočka...Pokud se tomu dalo říkat kočku.Zvíře mělo kočičí stavbu těla,bylo i stejně velké,ale byla to jen kostra potažená kůží,s prořídlou srstí - a na nohách,hlavě,krku,a ocasu neměla ani srst,ani kůži.A z prázdných očních důlků se jí linul jakýsi temný kouř.Postava tasila meč a chtěla zaůtočit,než ale stihla cokoliv udělat cosi ji srazilo k zemi.Když otevřela oči stála nad ní Gara a špička jejího kordu se dotýkala jejího krku.A na rameni,jí seděla ona "kočka"."Vůbe jsi se nezměnila." Pousmála se postava a schodila kapuci.Gara povytáhla obočí a vrátila kord zpět na jeho místo.Afi mezitím vstala,a usmívala se na ni.Gara se na ni chvíli nevěřícně dívala,ale pak se také pousmála a vrhla se jí kolem krku." Chyběla jsi mi"."Ale..Co tady proboha děláš ?" Zeptala se Gara Afrodity když se od sebe odtáhly."Přišla jsem se ti omluvit..."Sklopila Afi oči a zadívala se do země.Gara se pousmála."Jsem ráda že ses mi přišla omluvit ale bylo to nutné ? Pojd',musím se dostat ke mě než se setmí,pro tebe by to tu v noci bylo moc nebezpečné." Afi se jen zašklebila a prošla zpět velkými vraty.Od hřbitova vedla úzká trnitá cesta,na kterou se vejde sotva jeden jezdec.Afi odvázala svého koně a vyhoupla se do sedla,a čekala na sestru. "Luco,jedeme domů." Pronesla tiše Gara.Na to se před ní ze stínu zhmotnil její temně černý démonický kůň.Zafrkal,a pohodil velkou hlaou.Rudé oči mu zasvítily.Gara se mu vyhoupla na mohutný hřbet.a uchopila provizorní otěže."Drž se těsně za mnou,kdyby se něco dělo tak řekni." Otočila se Gara na sestru a pobídla svého koně.Afi přišla do haly,sedla si ke stolu a pustila se do zajíce.Gara seděla naproti ní,dívala se na ni a usmívala se.Jídla se ani nedotkla na klín jí vyskočila Líza a spokojeně předla.Gar natáhla ruku aby jí phladila po hlavě, když v tom jí na rameno vyskočil Luco-dráček a žárlivě na kočku zasyčel.Ta zaprskala a zalezla pod stůl."Ty potvoro." Zasmála se Gar,a zatahala ho za rohy.Dráček se jí láskyplně otřel o ruku a poškrábal jí svýmy šupinami.Afi dojedla a vzhlédla k sestře."Proč,jsi odešla ?" Zeptala se jí.Gara se smutně pousmála."Bylo mi jasné že jsi nepřišla jen tak."Podívala se jí Gara do očí."Musíš se vrátit,nemůžeš si tu trčet,zvlášť ne teď.....my tě potřebujeme,lidé vraždí draky,ničí stromy a posvátná místa,neubráníme se samy!" Afi vstala od stolu a dívala se na sestru.Ta na sobě však nedala nic znát."Máte skvělé vojevůdce....A zbraně..."Prohlásila s naprostým klidem.Afrodita na ní nevěřícně zírala."Víš dobře že to není pravda...to všechno máme,ale vojevůdci selhaly...Máme šanci..tebe poslechnou...Jejich veličenstva královna bojových vlků,královna vlků z plání a královna horských vlků....I nejvyšší z nejvyšších se před tebou skloní..I dračí král by na tebe dal...."Gara na ní jen dál upírala oči.Z jejího pohledu nešlo nic vyčíst."Skončila jsem..."Hlesla Gar."Kvůly Argeemu ?" Zeptala se Afi opatrně."Kvůly mojí chybě zemřel...Všechno mohlo být jinak..."Gara sklopila oči k zemi."Ale Argee věděl co se stane,a on by byl pro to abys něco začla dělat.Nemůžeš si tu jen tak sedět zalezlá v lese a pročítat si knihy když se venku válčí..."Štěkla na ní Afi a odešla do svého pokoje."Ráno chci odpověď." Podívala se ještě na Garu a práskla dveřma.Gar se za ní dívala a drbala Luca na hlavě."Co myslíš ty Luco...?" Obrátila svou pozornost na dráčka.Ten zavrněl a seskočil na podlahu.Mohutný černý kůň zahrabal kopytem a kýval hlavou k těžkým kovaným dveřím..Těm ke kterým patřil malý klíček.Gar se rozzářila a pohladila ho po čumáku.
Už svítalo když se Afi probudila.Bylo jí trochu líto že včera na sestru tak vyjela,ale co..asi si to zasloužila...Hodila na sebe oblečení a vydala se do haly..Zjistila že má všechny věci sbalené i když sama s nimi nic nedělala.V hale bylo chladno.Krb byl vyhaslý a nehořela ani jedna svíčka.Afi přez sebe hodila svůj kabát.Otevřela dveře a ani nevěděla jak a ležela na zemi pokryté prašným bílím sněhem.Afi s klením vstala a vztekle prskala.Nesnášela sníh.Vydala se do stáje,podívat se na svou klisnu a po Gaře.V tom uviděla něco co neviděla už přibližně dva (pozemské) roky.Na dvoře stál Lucario.Měl na sobě složitou splétanou koženou ohlávku zdobenou diamanty a dvojité otěže.Na hřbetě měl těžké cestovní sedlo,a hřívu na pečlivě vyčesané hřívě měl lesklé,ocelové pláty.Na hlavě,čumáku,a na zadku měl také složitě zdobené pláty.To bylo jeho bojové brnění.Už samo sedlo,ohlávka,a otěže vypadaly že mají minimálně čtyřicet kilo,brnění muselo vážit tak dvakrát tolik.Vedle něj stála černá lvice,přez záda měla taky přehozené postroje,Afi ale netušila na co jsou.V tom ze stáje vyšla její sestra.Tak jak jí viděla naposled.S černým pláštěm,a barbarskou zbrojí* Na záda si upevňovala luk,a u pasu jí vysel velký drakobijecký meč.Který jí daroval dračí král.Protože věděl že ho nikdy nezneužije proti drakům.(Dračími šupinami neprojde obyčejné ostří.Takovéhle meče jsou jen tři,a dva z nich vlastní draci.Tyto meče jsou tavené z dračích šupin,a krystalů co rostou v jejich jeskyních,a tavené jsou v dračím ohni.) Doutahla pás který jí držel luk na zádech a obratně se vyhoupla Lucovi na hřbet.Afiina nádherná štíhlá klisna přešlápla při pohledu na jejího koňského kolegu..Při pomyšlení na to tahnout na zádech víc než 100 kilo se jí podlamovaly kolena..ale pro Luca to nebylo nic."Tak jedem ?"Usmála se Gara na sestru sepnula si vlasy aby jí nepadaly do obličeje.Afi se rozesmála a vyšvyhla se Stell-Marie do sedla.
*Tady je barbarskou zbrojí myšleno takové oblečení jako třeba v pánovi prstenů,(smz upraveno pro ženskou postavu :D) s lehkým brněním (kolena,lýtka,stehna,lokty,paže ramena,předloktí,) s tím ře vždy to vyšší,a klouby jsou jen z jedné strany (třeba na lítkác má všude brnění,ale na stehnech jen zepředu,doufám že chápete,někdy přidám obrázek :D)