Chytrému napověz, hloupého...
Princ přijel už téměř před jeskyni. První co jej zarazilo, byl pečlivě udržovaný trávník a velmi hezky upravená zahrádka. Taky bazén, což byla výsada jen opravdu bohatých lidí, protože jste si museli taky platit kouzelníka, který ho chodil udržovat. Když přijel ještě blíž, málem spadl z koně.
Ta dívka, která se opalovala na lehátku jen v plavkách, pokud se to o těch pár kouscích látky dalo říct, byla zcela jistě princezna Lenka. Lenošně chovala na klíně zvíře podobné kočce a druhou popíjela z vysoké skleničky jakýsi drink.
"Princezno Lenko?" dodal si odvahy a popohnal koně blíž k bazénu.
Jakmile ho princezna uviděla, hrozivě se zamračila.
"Padej z mý zahrady plechovko," vřískla na prince, který se spuštěným hledím přilby přehlédl, že vjel do záhonu orlíčků. Tvor na jejím klíně se probudil, otevřel tlamičku plnou zubů a zívnul.
Princ vyvalil oči, když v něm poznal malé dráče.
"Nejenomže vás tady vězní," zavrčel pohoršeně. "Ale ještě se musíte starat o jeho ohavná mláďata." Výhružně vytáhl meč od pasu a zamával jím nad hlavou. Tedy vypadalo by to výhružně, kdyby jeho hlas nezněl jako někdo kdo mluví do kýblu a meč neměl barvu lišky.
Dráče na princeznině klíně otevřelo kukadla a zůstalo zírat na prince.
"Co to meleš, troubo," zalapala po dechu princezna překvapeně.
"Ale já vás zachráním!" popohnal koně k jeskyni. "Už nebudete strádat hladem a v nepohodlí!"
Pravda, princ inteligencí neoplýval i předtím, ale ve svém vytržení nejspíš ignoroval všechny druhy přepychu který se kolem rozkládal a suveréně cválal na koni k jeskyni, jejíž otvor byl zahalen těžkým, umně vyšívaným brokátem.
Závěs se rozhrnul, ven se vykolébal drak velikosti koně a zvědavě se rozhlédl okolo. Jakmile zahlédl prince, který s bojovým rykem se řítil přímo k němu, zkameněl zděšením.
"ZHYŇ lítá sani!" řval princ jako smyslů zbavený málem s pěnou u pusy. Už si v duchu představoval, jak hrdě přinese domů hlavnu divého draka a tu kočku princeznu dostane jako manželku.
Najednou ho něco prásklo do hlavy až se mu zatmělo před očima. Jak spadl z koně už ani nevěděl a v posledním okamžiku vědomí uviděl vystrašeného draka nad sebou a princeznu opírající se o opravdu velký kyj.
"Můžu si ho nechat na hraní?" uslyšel zapištění a do obličeje mu nakouklo dračí mládě. "Slibuju, že ho nebudu moc kousat."
"Ne, zlatíčko, chtěl ublížit tvé sestřičce," odpověděla rázně princezna.
"Prosím mamíííí!"
"mami?" zamumlal pric nechápavě. Posléze ho princezna přetáhla a ještě než se propadl do bezvědomí, zachlechl jak povídá: "Pojďte holky, zbavíme se ho, než přijde táta. Ještě by si zkazil žaludek."
Ta dívka, která se opalovala na lehátku jen v plavkách, pokud se to o těch pár kouscích látky dalo říct, byla zcela jistě princezna Lenka. Lenošně chovala na klíně zvíře podobné kočce a druhou popíjela z vysoké skleničky jakýsi drink.
"Princezno Lenko?" dodal si odvahy a popohnal koně blíž k bazénu.
Jakmile ho princezna uviděla, hrozivě se zamračila.
"Padej z mý zahrady plechovko," vřískla na prince, který se spuštěným hledím přilby přehlédl, že vjel do záhonu orlíčků. Tvor na jejím klíně se probudil, otevřel tlamičku plnou zubů a zívnul.
Princ vyvalil oči, když v něm poznal malé dráče.
"Nejenomže vás tady vězní," zavrčel pohoršeně. "Ale ještě se musíte starat o jeho ohavná mláďata." Výhružně vytáhl meč od pasu a zamával jím nad hlavou. Tedy vypadalo by to výhružně, kdyby jeho hlas nezněl jako někdo kdo mluví do kýblu a meč neměl barvu lišky.
Dráče na princeznině klíně otevřelo kukadla a zůstalo zírat na prince.
"Co to meleš, troubo," zalapala po dechu princezna překvapeně.
"Ale já vás zachráním!" popohnal koně k jeskyni. "Už nebudete strádat hladem a v nepohodlí!"
Pravda, princ inteligencí neoplýval i předtím, ale ve svém vytržení nejspíš ignoroval všechny druhy přepychu který se kolem rozkládal a suveréně cválal na koni k jeskyni, jejíž otvor byl zahalen těžkým, umně vyšívaným brokátem.
Závěs se rozhrnul, ven se vykolébal drak velikosti koně a zvědavě se rozhlédl okolo. Jakmile zahlédl prince, který s bojovým rykem se řítil přímo k němu, zkameněl zděšením.
"ZHYŇ lítá sani!" řval princ jako smyslů zbavený málem s pěnou u pusy. Už si v duchu představoval, jak hrdě přinese domů hlavnu divého draka a tu kočku princeznu dostane jako manželku.
Najednou ho něco prásklo do hlavy až se mu zatmělo před očima. Jak spadl z koně už ani nevěděl a v posledním okamžiku vědomí uviděl vystrašeného draka nad sebou a princeznu opírající se o opravdu velký kyj.
"Můžu si ho nechat na hraní?" uslyšel zapištění a do obličeje mu nakouklo dračí mládě. "Slibuju, že ho nebudu moc kousat."
"Ne, zlatíčko, chtěl ublížit tvé sestřičce," odpověděla rázně princezna.
"Prosím mamíííí!"
"mami?" zamumlal pric nechápavě. Posléze ho princezna přetáhla a ještě než se propadl do bezvědomí, zachlechl jak povídá: "Pojďte holky, zbavíme se ho, než přijde táta. Ještě by si zkazil žaludek."