Něco a nic
Bílá a černá
Někdo rád ji, někdo rád jinou
Což sejde na tom snad?
Však jedna než druhá se lepší může zdát
Ale stejně barvami zůstanou.
Den a noc.
Den možná lepší je
Pro nás lidi, ale to není moc
Vždyť některých dnem je vlastně ta noc
Každému holt jiný čas spěje.
Zvuk a ticho
Věčné ticho spálou mysli zdá se být
Ale věčný zvuk snad ještě hůře
Kdo rozhodnout, co je lepší, může
Když každému lahodí jinačí klid?
Dobro a zlo
Jasně že dobro, vždyť je přece lepší
Bez zla nebyla by zbytečná bojovnost
Však s ní ani odvaha, sláva a hrdost
Jinak než po boku by dobro a zlo nešly
Světlo a tma
Nebo cokoliv jiného
Neb na jméně nezáleží, jen jedno vědít
Že rozdílné věci nám dávají žít
Někdo má víc toho
Ale všichni do jednoho
Jsme stvoření z dobrého a stejně tak špatného
Jako je nebe ze světlého a tmavého
Tak prosím, vezměte si k srdci
Že dokonalý není nikdo přeci
A i ti, co jsou sbírkou těch nejhorších vad
Mají v sobě též světlý protiklad.
Někdo rád ji, někdo rád jinou
Což sejde na tom snad?
Však jedna než druhá se lepší může zdát
Ale stejně barvami zůstanou.
Den a noc.
Den možná lepší je
Pro nás lidi, ale to není moc
Vždyť některých dnem je vlastně ta noc
Každému holt jiný čas spěje.
Zvuk a ticho
Věčné ticho spálou mysli zdá se být
Ale věčný zvuk snad ještě hůře
Kdo rozhodnout, co je lepší, může
Když každému lahodí jinačí klid?
Dobro a zlo
Jasně že dobro, vždyť je přece lepší
Bez zla nebyla by zbytečná bojovnost
Však s ní ani odvaha, sláva a hrdost
Jinak než po boku by dobro a zlo nešly
Světlo a tma
Nebo cokoliv jiného
Neb na jméně nezáleží, jen jedno vědít
Že rozdílné věci nám dávají žít
Někdo má víc toho
Ale všichni do jednoho
Jsme stvoření z dobrého a stejně tak špatného
Jako je nebe ze světlého a tmavého
Tak prosím, vezměte si k srdci
Že dokonalý není nikdo přeci
A i ti, co jsou sbírkou těch nejhorších vad
Mají v sobě též světlý protiklad.