PLV pro Dra -> V lidském světě
„Arnie? Neznámá loď na třinácti hodinách…“
„Víš že třináctá hodina není?“
„Prosim tě nic o tom nevíš…“
„Tak kde teda je?“
„No na třinácti hodinách!“
„Nemyslíš na jedné?“
„To je dost možný…“
„Drimmsy? Kdo tě angažoval do čela řízení Trpaslíka?“
„Heh… asi… já sama?“
„V tom případě zvedni ten svůj dračí zadek z mojí židle protože velitelem jsem tady pořád já…“
„Fakt?“ Čičidračice se usmála.
„Jo. Fakt…
„Tak to teda vážně promiň…“
Seskočila a když odcházela, švihla ho přes nohy ocasem, až spadnul…
Rimmer se zašklebil bolestí a okřiknul Hollyho který se na něj smál z obrazovky...
Čičidračice si to rázovala spoře osvětlenou chodbou. Náhle lodí otřásla rána. A ona se propadla do nicoty…
***
Svítalo. Velká čičidračice si tlapou zakryla čenich když ji polechtalo sluneční světlo. To dál postupovalo po jejím těle, až je celou osvítilo. Zavrtěla čumákem a otevřela svoje zářivě zelené oči. Rozhlédla se kolem sebe a chvíli ji trvalo než si uvědomila že už není na palubě Trpaslíka ale leží na pevné, ale dost chladné zemi. Pohnula se a salva sněhu, která jí dopadla na hlavu prozradila, že narazila do stromu.
„Sníh?! Nenávidím sníh! Sníh leze za drápy, studí a potom se rozpouští v hnusnou mazlavou břečku, co se všude lepí a špiní kožíšky a tlapky!“
Chvíli ještě pokračovala v rozčilování, pak ji uklidnila vůně která se jí vkradla do čumáku. Vonělo to jako pečená jablka. A jelikož ta jsou spojená s podzimem který milovala, Dra nebo také Drimmsy jak si nechávala říkat, ji začala okamžitě sledovat…
Chvíli ťapala sněhovou pokrývkou, přičemž zanechávala čtyřprsté otisky s drápy…
Konečně našla vytoužený zdroj vůně. Čerstvě upečený jablkový koláč postavený na parapet otevřeného okna aby rychle vychladl. Byl ale moc vysoko než aby na něj dosáhla a kolem bylo málo prostoru na to aby roztáhla křídla…
Všimla si blízkých popelnic a přistrkala si je s příšerným randálem k zašedlé fasádě domu. Když práci dokončila, spokojeně si kupu prohlédla a začala se na ní šplhat.
Asi minutu hradba vydržela. Potom se začala povážlivě kymácet a pak Drimmsy chytila koláč a s rachotem se zřítila k zemi…
Okamžik jenom tak ležela, potom zjistila že ji něco teče na hlavě a začala jančit že je zraněná.
„Ne! Umírám! Mám to ale blbý nápady. Nemůžu umřít! Ještě ne! Áááá!“
Potom se zarazila a horkou krůpěj olízla.
Když zjistila že chutná jako jablka, zaklela a zbytek koláče který se jí rozplácl o hlavu sundala…
„A je po koláči…“
Z okna vyletěla bačkora a trefila Drimmsy do ocasu.
„Vy šmejdi mrňavý! Přestaňte dělat kravál nebo vám ten míč seberu! A kde je můj koláč?!“
Čičidračice uznala za vhodné se někam zpakovat a odešla trošku dál.
Oknem létaly talíře…
***
„Fuj… nemám ráda lidi. Jsou podlí, hnusní a zákeřní a nenávidí nic co neznají…“ zavrčela si pro sebe a ťapala do neznáma. Stmívalo se a začal foukat ledový vítr.
„Miau… zima, zima, široko daleko nikdo ke komu by se dalo přitulit… a zrovna je takhle veliká zima… kník!“
Ostře zafoukalo a čičidračici se zatměl pohled.
„Sakra KDO ZHASNUL?“
Tlapou si sundala plakát co jí vítr přilepil na čumák. Naštvaně zavrčela a chtěla ho zahodit. Zrak ji ale spočinul na tváři která byla na plakátu vytištěná.
„No ne! To je přece Barrie! Můj Chris! Můj Rimmer! Tohle si pověsím do jeskyně! Moment, co to rady vlastně dělá?“ Přečetla si titulek a popis.
„Známý herec Chris Barrie navštíví Prahu dne 3.3.2009. Možná ho znáte z populárního seriálu Červený Trpaslík. Náplní jeho výletu bude obhlídka města, autogramiáda pro širokou veřejnost a natočen jednoho dílu seriálu s člověkem vybraným z publika. Program začíná v 8 hodin ráno a končí ve 22:00.
Vstupné: 1540 korun na osobu.“
Normální člověk by se asi pozastavil nad cenou. Jenom na čičidračici nijak nezapůsobila…
„Ha há! Tam musím být!“ zajásala. „Počkat… dneska je už druhýho! Budu muset jít. Jakpak se bude jmenovat ten díl ve kterým budu určitě hrát? Už vim! Čičidračice zachraňuje! To je ono!“
Kamsi odkráčela. A slunce zapadlo…
***
„To je dost že jsi tady Drimmsy. Kryton se po tobě sháněl…“
„Tak mu vyřiď ať počká.Kde je Lister?“
„Měl by kuchtit večeři. Aspoň podle toho co říkal…“
„Tak to jsem dneska o hladu. Jestli zase dělá to svoje slavný kari, radši nejím…“
„Slečno Dra, nerozmachujte se tak, támhle za vámi je robík!“ zvolal Kryton, v tomhle týdnu už poněkolikáté.
„A jé! Vypadni potvoro!“ nakopla čičidračice malého robotka a ten odletěl pryč…
„Ne že nám tady vybiješ celou robíkovskou flotilu!“ zavrčel Rimmer.
„To víš že ne…“
Velká obrazovka před nimi se rozsvítila a Hollyho hlava promluvila.
„“Pane, jeden z mých obvodů je silně poškozen. Myslím že tam někdo útočí ale nevidím ho protože obrazovka je rozbitá…“
„Sakra. Drimmsy, prosim tě, podívej se na to…“
Ta už byla ale pryč. Vběhla do podezřelé místnosti a spatřila velkého kovově modrošedého mimozemšťana…
***
„Jdi pryč!“
Čičidračice otevřela oči a zaječela. Potom zjistila že už nespí a upokojila se.
„Fuj to byl sen… Počkat… je třetího března? Vážně! Vzhůru za tebou Rimmere!“
Odrazila se a byla pryč…
Vysoko ve vzduchu se zarazila.
„Hmm… Doufám že se mě Chris nelekne…“
Máchla křídly.
„Hmm… snad pro mě budou mít lidi pochopení…“
Sklopila křídla a sletěla dolů. Stál tam dav lidí a dobýval se dovnitř. Docela inteligentně ho přeletěla a uviděla velké auto hlídané spoustou bodyguardů…
„Támhle je! Ha ha ha há!“
Spustila se dolů a gorily začaly jančit. Z auta vylezla hlavní hvězda…
„Chrisi, zůstaňte tam, někdo útočí,“ oznámil jeden hlídač.
„No koukejte. Říkal jsem sice rejžovi ať připraví toho draka do speciálního dílu věrně vypadajícího, ale musel se překonat!“
Dra chtěla něco poznamenat, potom to ale spolkla protože si uvědomila že takhle ji nechají co nejblíže Rimmerovi aniž by se ji někdo leknul…
„No jasně. Už jsem tu. Moje výrobní jméno je Drimmsy a pokud se nepletu, měla by začít tvá autogramiáda…“
„No ne. On je dokonce inteligentní a mluví! Musím rejžu pochválit. Mimochodem, kde vůbec je?“
Dotyčný zrovna vycházel z vozu.
„Á, tady jsi! Musím říct že si se vyznamenal. Musel si tu zakázku svěřit vážně zkušeným odborníkům…“
Mírně otřesený režisér už otevíral pusu aby uvedl věci na správnou míru a sdělil že s tím nemá vůbec nic společného, ale Dra se zamračila a seslala na něj jednoduché matoucí kouzlo.
„Ano, jsou na něj použity nejmodernější technologie včetně umělé inteligence. Nemělo by mu dělat problém přečíst a naučit se scénář. Výrobci říkali, že ho máme po natáčení dělat si co chce, že přiletí sám za nimi. A taky říkali že je to dračice…“ dodal při pohledu na Drimmsin obličej.
„Ach ano. Hm… Drimmsy? Jdi se připravit. Budeš se předvádět během autogramiády. Bude trvat asi hodinu a potom jednoho šťastlivce vybereme aby si zahrál v jednom dílu se mnou a tebou a ten se bude potom vysílat jakožto speciální díl v televizi…“
Drimmsy si potichu sama pro sebe zajásala. Přesně k tomuhle mířila a navíc to měla bez práce. Obešlo se to jen s jedním malým nenásilným matoucím kouzlem…
Vydala se za Chrisem na přes noc vystavěné pódium.
I přes jeho malé rozměry čičidračici uneslo a dav při pohledu na ni strnul a ztichl…
„Zdravím všechny moje příznivce! Určitě mě všichni dobře znáte. Pokud ne, jsem Chris Barrie a hraji Arnolda Rimmera v seriálu Červený trpaslík. Nyní bude zhruba hodinu probíhat autogramiáda. Po ni se dav zmenší o ty co autogram dostali, a ze zbylých vybere naše oslnivé trpasličí světlo jednoho šťastného výherce se kterým já a moji společníci včetně tohoto dra… této dračice natočíme speciální díl, který se bude vysílat v televizi…“
Všichni zajásalo. Bodyguardi vytvořili z lidí asi šest nebo sedm front a u Chrise se spojovaly. Vše bylo dobře připraveno. Pokud se snad přece jenom někdo chtěl začít prát, pohled na ohromnou čičidračici hlídající pořádek ho dokonale zbavil jeho plánů…
Hodinka zvolna uplynula. Ti, kterým se Rimmer podepsal, byli vypuštěni pryč, a zbylí se shromáždili v napjatém očekávání.
„Podepisování skončilo. Vy, jenž jste nedostali autogram, nezoufejte. Teď máte příležitost zahrát si v našem seriálu!“
Něco zablikalo, a kužel světla začal rejdit mezi lidmi. Všichni ztichli a sledovali ho…
Potom se zastavilo na hlavě jednoho člověka. Byl to muž, asi třicetiletý a Barrie si ho pozval za ohromného potlesku na pódium kde pod kamerami proběhl obvyklý sled otázek jako „Jaké jsou vaše pocity,“,„Máte rád seriál Červený trpaslík,“ a podobně. Potom na scénu vystoupili obchodníci a Chris zahlásil:
„Teď si můžete koupit moji fotku s mým podpisem. Já jedu s tímto mužem do studia a za týden se nezapomeňte dívat na váš oblíbený seriál! Nashledanou příště!“
Jakmile sestoupil ze schodů do stínu kulis, drclo ho něco do ruky. Podíval se a uviděl Dra jak u něj stojí se zářícíma očima a usmívá se.
„Mohl by ses mi taky podepsat?“ zeptala se a nastavila hlavu.
Chris se usmál, otevřel fixu a vyvedl ji svůj autogram na třetí čelní šupinu…
Čičidračice se zašklebila a řekla: „Díky…“
Barrie se taky usmál.
Nastoupil s výhercem do auta, hlídači taky a rozjeli se do neznáma.
***
O týden později se Dra v kočičí podobě procházela městem zrovna kolem velké budovy s ještě větší, promítacím plátnem na ni…
Autogram co dostala měla schovaný v této podobě pod srstí. Pojistila si ho kouzlem aby se nesmazal…
Kolem byli shromážděni lidé a asi na něco čekali.
V tu chvíli se obrazovka rozsvítila a za velkého potlesku tam najely titulky Červeného trpaslíka…
Drimmsy se pohodlně usadila na střeše jedné z menších budov kam se dostala ze stromu a sledovala jak výsledek jejich natáčení dopadl.
„Slečno Drimmsy, Lister vám posílá jeho specialitu…“
„Hmm… co to asi bude?“ usmála se čičidračice a přičichla k misce.
Zrovna vábně to nevonělo, ale řekla si že nemá posuzovat jídla podle vůně. Zacpala si nos a lízla si té divně vypadající kaše…
Potom s ní poprskala Rimmera, Krytona i přicházejícího Listera a tomu hodila misku na hlavu.
„Chceš mě otrávit? Řekla jsem že chci něco dobrýho!“
Lister se omluvil s podivným úšklebkem a z chudáka robíka co se mu připletl pod nohu se staly dva různě velcí…
Pravidelný divák seriálu si určitě musel všimnout že Kryton vypadá jinak (byl to ten muž z publika), a že Drimmsin dialog působí, že si ho vymýšlí, ale všem se speciální díl líbil a na konci ho ocenili hlasitým jásáním. Dra se natáhla na vyhřátou střechu domu. Dostala autogram, hrála v Trpaslíkovi, poznala Rimmera… co víc si mohla přát?
To teplo ji uspávalo a tak se ponořila do snu. Rimmerovského…
„Víš že třináctá hodina není?“
„Prosim tě nic o tom nevíš…“
„Tak kde teda je?“
„No na třinácti hodinách!“
„Nemyslíš na jedné?“
„To je dost možný…“
„Drimmsy? Kdo tě angažoval do čela řízení Trpaslíka?“
„Heh… asi… já sama?“
„V tom případě zvedni ten svůj dračí zadek z mojí židle protože velitelem jsem tady pořád já…“
„Fakt?“ Čičidračice se usmála.
„Jo. Fakt…
„Tak to teda vážně promiň…“
Seskočila a když odcházela, švihla ho přes nohy ocasem, až spadnul…
Rimmer se zašklebil bolestí a okřiknul Hollyho který se na něj smál z obrazovky...
Čičidračice si to rázovala spoře osvětlenou chodbou. Náhle lodí otřásla rána. A ona se propadla do nicoty…
***
Svítalo. Velká čičidračice si tlapou zakryla čenich když ji polechtalo sluneční světlo. To dál postupovalo po jejím těle, až je celou osvítilo. Zavrtěla čumákem a otevřela svoje zářivě zelené oči. Rozhlédla se kolem sebe a chvíli ji trvalo než si uvědomila že už není na palubě Trpaslíka ale leží na pevné, ale dost chladné zemi. Pohnula se a salva sněhu, která jí dopadla na hlavu prozradila, že narazila do stromu.
„Sníh?! Nenávidím sníh! Sníh leze za drápy, studí a potom se rozpouští v hnusnou mazlavou břečku, co se všude lepí a špiní kožíšky a tlapky!“
Chvíli ještě pokračovala v rozčilování, pak ji uklidnila vůně která se jí vkradla do čumáku. Vonělo to jako pečená jablka. A jelikož ta jsou spojená s podzimem který milovala, Dra nebo také Drimmsy jak si nechávala říkat, ji začala okamžitě sledovat…
Chvíli ťapala sněhovou pokrývkou, přičemž zanechávala čtyřprsté otisky s drápy…
Konečně našla vytoužený zdroj vůně. Čerstvě upečený jablkový koláč postavený na parapet otevřeného okna aby rychle vychladl. Byl ale moc vysoko než aby na něj dosáhla a kolem bylo málo prostoru na to aby roztáhla křídla…
Všimla si blízkých popelnic a přistrkala si je s příšerným randálem k zašedlé fasádě domu. Když práci dokončila, spokojeně si kupu prohlédla a začala se na ní šplhat.
Asi minutu hradba vydržela. Potom se začala povážlivě kymácet a pak Drimmsy chytila koláč a s rachotem se zřítila k zemi…
Okamžik jenom tak ležela, potom zjistila že ji něco teče na hlavě a začala jančit že je zraněná.
„Ne! Umírám! Mám to ale blbý nápady. Nemůžu umřít! Ještě ne! Áááá!“
Potom se zarazila a horkou krůpěj olízla.
Když zjistila že chutná jako jablka, zaklela a zbytek koláče který se jí rozplácl o hlavu sundala…
„A je po koláči…“
Z okna vyletěla bačkora a trefila Drimmsy do ocasu.
„Vy šmejdi mrňavý! Přestaňte dělat kravál nebo vám ten míč seberu! A kde je můj koláč?!“
Čičidračice uznala za vhodné se někam zpakovat a odešla trošku dál.
Oknem létaly talíře…
***
„Fuj… nemám ráda lidi. Jsou podlí, hnusní a zákeřní a nenávidí nic co neznají…“ zavrčela si pro sebe a ťapala do neznáma. Stmívalo se a začal foukat ledový vítr.
„Miau… zima, zima, široko daleko nikdo ke komu by se dalo přitulit… a zrovna je takhle veliká zima… kník!“
Ostře zafoukalo a čičidračici se zatměl pohled.
„Sakra KDO ZHASNUL?“
Tlapou si sundala plakát co jí vítr přilepil na čumák. Naštvaně zavrčela a chtěla ho zahodit. Zrak ji ale spočinul na tváři která byla na plakátu vytištěná.
„No ne! To je přece Barrie! Můj Chris! Můj Rimmer! Tohle si pověsím do jeskyně! Moment, co to rady vlastně dělá?“ Přečetla si titulek a popis.
„Známý herec Chris Barrie navštíví Prahu dne 3.3.2009. Možná ho znáte z populárního seriálu Červený Trpaslík. Náplní jeho výletu bude obhlídka města, autogramiáda pro širokou veřejnost a natočen jednoho dílu seriálu s člověkem vybraným z publika. Program začíná v 8 hodin ráno a končí ve 22:00.
Vstupné: 1540 korun na osobu.“
Normální člověk by se asi pozastavil nad cenou. Jenom na čičidračici nijak nezapůsobila…
„Ha há! Tam musím být!“ zajásala. „Počkat… dneska je už druhýho! Budu muset jít. Jakpak se bude jmenovat ten díl ve kterým budu určitě hrát? Už vim! Čičidračice zachraňuje! To je ono!“
Kamsi odkráčela. A slunce zapadlo…
***
„To je dost že jsi tady Drimmsy. Kryton se po tobě sháněl…“
„Tak mu vyřiď ať počká.Kde je Lister?“
„Měl by kuchtit večeři. Aspoň podle toho co říkal…“
„Tak to jsem dneska o hladu. Jestli zase dělá to svoje slavný kari, radši nejím…“
„Slečno Dra, nerozmachujte se tak, támhle za vámi je robík!“ zvolal Kryton, v tomhle týdnu už poněkolikáté.
„A jé! Vypadni potvoro!“ nakopla čičidračice malého robotka a ten odletěl pryč…
„Ne že nám tady vybiješ celou robíkovskou flotilu!“ zavrčel Rimmer.
„To víš že ne…“
Velká obrazovka před nimi se rozsvítila a Hollyho hlava promluvila.
„“Pane, jeden z mých obvodů je silně poškozen. Myslím že tam někdo útočí ale nevidím ho protože obrazovka je rozbitá…“
„Sakra. Drimmsy, prosim tě, podívej se na to…“
Ta už byla ale pryč. Vběhla do podezřelé místnosti a spatřila velkého kovově modrošedého mimozemšťana…
***
„Jdi pryč!“
Čičidračice otevřela oči a zaječela. Potom zjistila že už nespí a upokojila se.
„Fuj to byl sen… Počkat… je třetího března? Vážně! Vzhůru za tebou Rimmere!“
Odrazila se a byla pryč…
Vysoko ve vzduchu se zarazila.
„Hmm… Doufám že se mě Chris nelekne…“
Máchla křídly.
„Hmm… snad pro mě budou mít lidi pochopení…“
Sklopila křídla a sletěla dolů. Stál tam dav lidí a dobýval se dovnitř. Docela inteligentně ho přeletěla a uviděla velké auto hlídané spoustou bodyguardů…
„Támhle je! Ha ha ha há!“
Spustila se dolů a gorily začaly jančit. Z auta vylezla hlavní hvězda…
„Chrisi, zůstaňte tam, někdo útočí,“ oznámil jeden hlídač.
„No koukejte. Říkal jsem sice rejžovi ať připraví toho draka do speciálního dílu věrně vypadajícího, ale musel se překonat!“
Dra chtěla něco poznamenat, potom to ale spolkla protože si uvědomila že takhle ji nechají co nejblíže Rimmerovi aniž by se ji někdo leknul…
„No jasně. Už jsem tu. Moje výrobní jméno je Drimmsy a pokud se nepletu, měla by začít tvá autogramiáda…“
„No ne. On je dokonce inteligentní a mluví! Musím rejžu pochválit. Mimochodem, kde vůbec je?“
Dotyčný zrovna vycházel z vozu.
„Á, tady jsi! Musím říct že si se vyznamenal. Musel si tu zakázku svěřit vážně zkušeným odborníkům…“
Mírně otřesený režisér už otevíral pusu aby uvedl věci na správnou míru a sdělil že s tím nemá vůbec nic společného, ale Dra se zamračila a seslala na něj jednoduché matoucí kouzlo.
„Ano, jsou na něj použity nejmodernější technologie včetně umělé inteligence. Nemělo by mu dělat problém přečíst a naučit se scénář. Výrobci říkali, že ho máme po natáčení dělat si co chce, že přiletí sám za nimi. A taky říkali že je to dračice…“ dodal při pohledu na Drimmsin obličej.
„Ach ano. Hm… Drimmsy? Jdi se připravit. Budeš se předvádět během autogramiády. Bude trvat asi hodinu a potom jednoho šťastlivce vybereme aby si zahrál v jednom dílu se mnou a tebou a ten se bude potom vysílat jakožto speciální díl v televizi…“
Drimmsy si potichu sama pro sebe zajásala. Přesně k tomuhle mířila a navíc to měla bez práce. Obešlo se to jen s jedním malým nenásilným matoucím kouzlem…
Vydala se za Chrisem na přes noc vystavěné pódium.
I přes jeho malé rozměry čičidračici uneslo a dav při pohledu na ni strnul a ztichl…
„Zdravím všechny moje příznivce! Určitě mě všichni dobře znáte. Pokud ne, jsem Chris Barrie a hraji Arnolda Rimmera v seriálu Červený trpaslík. Nyní bude zhruba hodinu probíhat autogramiáda. Po ni se dav zmenší o ty co autogram dostali, a ze zbylých vybere naše oslnivé trpasličí světlo jednoho šťastného výherce se kterým já a moji společníci včetně tohoto dra… této dračice natočíme speciální díl, který se bude vysílat v televizi…“
Všichni zajásalo. Bodyguardi vytvořili z lidí asi šest nebo sedm front a u Chrise se spojovaly. Vše bylo dobře připraveno. Pokud se snad přece jenom někdo chtěl začít prát, pohled na ohromnou čičidračici hlídající pořádek ho dokonale zbavil jeho plánů…
Hodinka zvolna uplynula. Ti, kterým se Rimmer podepsal, byli vypuštěni pryč, a zbylí se shromáždili v napjatém očekávání.
„Podepisování skončilo. Vy, jenž jste nedostali autogram, nezoufejte. Teď máte příležitost zahrát si v našem seriálu!“
Něco zablikalo, a kužel světla začal rejdit mezi lidmi. Všichni ztichli a sledovali ho…
Potom se zastavilo na hlavě jednoho člověka. Byl to muž, asi třicetiletý a Barrie si ho pozval za ohromného potlesku na pódium kde pod kamerami proběhl obvyklý sled otázek jako „Jaké jsou vaše pocity,“,„Máte rád seriál Červený trpaslík,“ a podobně. Potom na scénu vystoupili obchodníci a Chris zahlásil:
„Teď si můžete koupit moji fotku s mým podpisem. Já jedu s tímto mužem do studia a za týden se nezapomeňte dívat na váš oblíbený seriál! Nashledanou příště!“
Jakmile sestoupil ze schodů do stínu kulis, drclo ho něco do ruky. Podíval se a uviděl Dra jak u něj stojí se zářícíma očima a usmívá se.
„Mohl by ses mi taky podepsat?“ zeptala se a nastavila hlavu.
Chris se usmál, otevřel fixu a vyvedl ji svůj autogram na třetí čelní šupinu…
Čičidračice se zašklebila a řekla: „Díky…“
Barrie se taky usmál.
Nastoupil s výhercem do auta, hlídači taky a rozjeli se do neznáma.
***
O týden později se Dra v kočičí podobě procházela městem zrovna kolem velké budovy s ještě větší, promítacím plátnem na ni…
Autogram co dostala měla schovaný v této podobě pod srstí. Pojistila si ho kouzlem aby se nesmazal…
Kolem byli shromážděni lidé a asi na něco čekali.
V tu chvíli se obrazovka rozsvítila a za velkého potlesku tam najely titulky Červeného trpaslíka…
Drimmsy se pohodlně usadila na střeše jedné z menších budov kam se dostala ze stromu a sledovala jak výsledek jejich natáčení dopadl.
„Slečno Drimmsy, Lister vám posílá jeho specialitu…“
„Hmm… co to asi bude?“ usmála se čičidračice a přičichla k misce.
Zrovna vábně to nevonělo, ale řekla si že nemá posuzovat jídla podle vůně. Zacpala si nos a lízla si té divně vypadající kaše…
Potom s ní poprskala Rimmera, Krytona i přicházejícího Listera a tomu hodila misku na hlavu.
„Chceš mě otrávit? Řekla jsem že chci něco dobrýho!“
Lister se omluvil s podivným úšklebkem a z chudáka robíka co se mu připletl pod nohu se staly dva různě velcí…
Pravidelný divák seriálu si určitě musel všimnout že Kryton vypadá jinak (byl to ten muž z publika), a že Drimmsin dialog působí, že si ho vymýšlí, ale všem se speciální díl líbil a na konci ho ocenili hlasitým jásáním. Dra se natáhla na vyhřátou střechu domu. Dostala autogram, hrála v Trpaslíkovi, poznala Rimmera… co víc si mohla přát?
To teplo ji uspávalo a tak se ponořila do snu. Rimmerovského…