Příběh Přátelství draka a člověk
Bylo to u? dávno v časech Temných hradů ,kde bylo v?ude spousta Magie čar a kouzel
V těch dobách lidé neradi vycházeli po setmění ven, nebo? po západu slunce se v lesech prováděli tajemné rituály a potloukala se po lesích prapodivná zvířata...
V jednom domě na okraji vesnice ,kousek od lesa, bydlela rodina , která se zle neměla jeliko? jim zůstala malá 8-mi letá holčička.Po záhadné smrti její rodičů ji nezůstal jiný příbuzný , který by se oni dokázal postarat , ne? nevlastní sestra její matky.Tato malá holčička se jmenovala Adriana ale říkali ji Adry a trpěla ka?dou vteřinou , proto?e své nové rodině dělala otroka...Ráno ,dřív ne? se v?ichni probudily, musela jít daleko k studně nabrat 4 kýble plné vody pro nevlastní tetu , jejího mu?e a 2 jejich děti jednoho kluka Kvida a jednu holku Coru.Celé dny jen uklízela chodila jim nakupovat chléb a mléko na trh starala se o dobytek a prostě dělala v?echny věci ,které by jiná holčička v jejím věku nezvládla.
Jednoho dne ,bylo to na jaře,jako obvykle ?la koupit chléb a mléko do vesnice.Od nevlastní tety dostala peníze a ?la...?la přes les jeliko? je to krat?í cesta do trhu a "její" rodina měla zase ?patnou náladu ?e jim nikdo nechce kupovat boty které dělala samozřejmě Adry a tak ji ráno zbily. Cestou přes les plakala a tak si nev?imla ?e se jí peníze ztratily.V?imla si toho a? kdy? měla zaplatit a prodejce jí nadával ?e je malá lhářka podvodnice a zlodějka.Adriana se mu sna?ila vysvětlit ?e jí doma bijí a ?e omylem ztratila peníze ale prodejce měl tvrd?í srdce jak z oceli a tak se vracela domů vystra?ená a nepokou?ela se přemý?let co jí udělají kdy? zjistí co se stalo.
Jak mile při?la domů a v?e jim vypověděla následoval největ?í výprask jaký je?tě nikdy neza?ila.Brečela ale přitom chtěla udr?et slzy ale nedařilo se jí to...Nakonec jí vyhnali ?e bude spát venku,?e s takovou ..... nebudou pod jednou střechou._ si myslela ?e to bude konec jejího utrpení ?e jí někdo venku zabije.Ale nakonec si řekla ?e snad a? bude dost velká odejde od nich a bude ?ít svým ?ivotem.
Nastala noc.Měsíc byl zrovna v NOVu a tak bylo úplně temno a člověk neviděl ani na krok.Kdy? tu najednou usly?ela Adry kroky ve tmě byly dunivé srdce jí bu?ilo jak kdyby mělo vybouchnout..........a náhle usly?ela svoje jméno jak ho někdo křičí...poznala ten hlas znala ho dost dobře, jak by ne křičel na ni celé dny...hlas její nevlastní tety.Ta na ni jako obvykle křičela.Tak Adriana ?la za ní.Ta jí řekla ?e a? jde dál do lesa a ?e na jejich pozemku nebude.Tak ta malá holčička musela jít a? do lesa.U? měla vyhlídnutou jeskyň v?dy kdy? ?la pro vodu tak ?la kolem ní.Ale v?dycky jí připadala tmavá a opu?těná,přesně tak jak se cítila ona.Ale ta jeskyně byla daleko a jak jí měla v té tmě najít?
Tak zkusila jít podle paměti,ale nikam to nevedlo.Rozhodla se tedy přespat u jednoho kamene.Ten kámen byl ale moc divný.Byl hladký ale zároveň tak drsný , ze vnitř se něco ozývalo ,ale jako ?ádný známý zvuk jí to nepřipadalo.Byla u? moc unavená na to aby ?la někam jinam tak si na?la nejlep?í místo a tvrdě usnula.
Brzy ráno se probudila a spatřila něco co jí vyrazilo dech.Nespala toti? na kameni ,nýbr? na obrovském ocelově ?edém DRAKOVI.Chtěla křičet o pomoc ale nemohla ze sebe vydat ani hlásku.Chtěla utéct ale nohy jí jakoby vrostly do země.Tak tam jen stála a čekala a? jí ten obrovský drak vezme ?ivot......ale.....stála tam u? dost dlouho a drak ji za tu dobu mohl se?rat aspoň 10 krát ,ale ten drak nic...Náhle se uklidnila.A měla poprvé pocit ?e je s někým s kým si rozumí.Dokonce se bezmy?lenkovitě odhodlala na Draka sáhnout.Drak neuhnul...Dívali si navzájem do očí.Adriana promluvila:,,Ty mě nechá? ?ít?"nečekala odpověď a sklopila zrak.jaké překvapení kdy? Drak odpověděl:,,Ano nechám tě na ?ivu.Znám tvůj ?ivot i ?ivoty jiných lidí.Ale vím ?e my máme něco společného-na?e ?ivoty sou si velmi podobné.Oba dva trpíme ka?dý den minutu ale ty i vteřinu.".Adry drakovi Naslouchala a zjistila ?e draci jsou vlastně takový chudáci jako je ona sama.Ka?dý je chce zabít nebo maximálně ublí?it.Ka?dý se na ně koukne a hned si myslí to nejhor?í.
Adriana se s drakem spřátelila.Jmenoval se Dracoo.Slíbila mu ?e se za ním zase přijde podívat a Dracoo jí poprosil jestli by mu nemohla někde sehnat pořádný kus masa.Adry mu to slíbila ale nevěděla kde k nějakému masu přijde,kdy? ona byla jen kost a ků?e a nejedla u? 2dny.Kdy? při?la domů byli u? v?ichni dávno vzhůru.Zase jí zbily.Ale Adriana věděla ?e se mů?e na něco tě?it.A to je setkání s někým s kým si mů?e promluvit a s kým se cítí v bezpečí.
Zase jí poslaly pro vodu k daleké studně.Adry se rozběhla přímo k Drackoovi.,,Kde jsi?"podivila se kdy? ho nikde nena?la.?la tedy nejdřív k studně.A pak se zase vrátila k místu kde posledně mluvila s Dracooem.Hledala ho kde se dalo...volala na něj.Nikdo se neozval.U? déle nemohla čekat.Nechtěla aby jí zase zbily.
Adriana byla stra?ně smutná ?e Dracooa nikde nena?la.Dokonce se jí začali vynořovat my?lenky ?e Dracoo neexistuje a ?e si ho vytvořila v mysli,aby měla nějakého kamaráda.
Konec ov?em zůstává otevřený pro případné pokračování
V těch dobách lidé neradi vycházeli po setmění ven, nebo? po západu slunce se v lesech prováděli tajemné rituály a potloukala se po lesích prapodivná zvířata...
V jednom domě na okraji vesnice ,kousek od lesa, bydlela rodina , která se zle neměla jeliko? jim zůstala malá 8-mi letá holčička.Po záhadné smrti její rodičů ji nezůstal jiný příbuzný , který by se oni dokázal postarat , ne? nevlastní sestra její matky.Tato malá holčička se jmenovala Adriana ale říkali ji Adry a trpěla ka?dou vteřinou , proto?e své nové rodině dělala otroka...Ráno ,dřív ne? se v?ichni probudily, musela jít daleko k studně nabrat 4 kýble plné vody pro nevlastní tetu , jejího mu?e a 2 jejich děti jednoho kluka Kvida a jednu holku Coru.Celé dny jen uklízela chodila jim nakupovat chléb a mléko na trh starala se o dobytek a prostě dělala v?echny věci ,které by jiná holčička v jejím věku nezvládla.
Jednoho dne ,bylo to na jaře,jako obvykle ?la koupit chléb a mléko do vesnice.Od nevlastní tety dostala peníze a ?la...?la přes les jeliko? je to krat?í cesta do trhu a "její" rodina měla zase ?patnou náladu ?e jim nikdo nechce kupovat boty které dělala samozřejmě Adry a tak ji ráno zbily. Cestou přes les plakala a tak si nev?imla ?e se jí peníze ztratily.V?imla si toho a? kdy? měla zaplatit a prodejce jí nadával ?e je malá lhářka podvodnice a zlodějka.Adriana se mu sna?ila vysvětlit ?e jí doma bijí a ?e omylem ztratila peníze ale prodejce měl tvrd?í srdce jak z oceli a tak se vracela domů vystra?ená a nepokou?ela se přemý?let co jí udělají kdy? zjistí co se stalo.
Jak mile při?la domů a v?e jim vypověděla následoval největ?í výprask jaký je?tě nikdy neza?ila.Brečela ale přitom chtěla udr?et slzy ale nedařilo se jí to...Nakonec jí vyhnali ?e bude spát venku,?e s takovou ..... nebudou pod jednou střechou._ si myslela ?e to bude konec jejího utrpení ?e jí někdo venku zabije.Ale nakonec si řekla ?e snad a? bude dost velká odejde od nich a bude ?ít svým ?ivotem.
Nastala noc.Měsíc byl zrovna v NOVu a tak bylo úplně temno a člověk neviděl ani na krok.Kdy? tu najednou usly?ela Adry kroky ve tmě byly dunivé srdce jí bu?ilo jak kdyby mělo vybouchnout..........a náhle usly?ela svoje jméno jak ho někdo křičí...poznala ten hlas znala ho dost dobře, jak by ne křičel na ni celé dny...hlas její nevlastní tety.Ta na ni jako obvykle křičela.Tak Adriana ?la za ní.Ta jí řekla ?e a? jde dál do lesa a ?e na jejich pozemku nebude.Tak ta malá holčička musela jít a? do lesa.U? měla vyhlídnutou jeskyň v?dy kdy? ?la pro vodu tak ?la kolem ní.Ale v?dycky jí připadala tmavá a opu?těná,přesně tak jak se cítila ona.Ale ta jeskyně byla daleko a jak jí měla v té tmě najít?
Tak zkusila jít podle paměti,ale nikam to nevedlo.Rozhodla se tedy přespat u jednoho kamene.Ten kámen byl ale moc divný.Byl hladký ale zároveň tak drsný , ze vnitř se něco ozývalo ,ale jako ?ádný známý zvuk jí to nepřipadalo.Byla u? moc unavená na to aby ?la někam jinam tak si na?la nejlep?í místo a tvrdě usnula.
Brzy ráno se probudila a spatřila něco co jí vyrazilo dech.Nespala toti? na kameni ,nýbr? na obrovském ocelově ?edém DRAKOVI.Chtěla křičet o pomoc ale nemohla ze sebe vydat ani hlásku.Chtěla utéct ale nohy jí jakoby vrostly do země.Tak tam jen stála a čekala a? jí ten obrovský drak vezme ?ivot......ale.....stála tam u? dost dlouho a drak ji za tu dobu mohl se?rat aspoň 10 krát ,ale ten drak nic...Náhle se uklidnila.A měla poprvé pocit ?e je s někým s kým si rozumí.Dokonce se bezmy?lenkovitě odhodlala na Draka sáhnout.Drak neuhnul...Dívali si navzájem do očí.Adriana promluvila:,,Ty mě nechá? ?ít?"nečekala odpověď a sklopila zrak.jaké překvapení kdy? Drak odpověděl:,,Ano nechám tě na ?ivu.Znám tvůj ?ivot i ?ivoty jiných lidí.Ale vím ?e my máme něco společného-na?e ?ivoty sou si velmi podobné.Oba dva trpíme ka?dý den minutu ale ty i vteřinu.".Adry drakovi Naslouchala a zjistila ?e draci jsou vlastně takový chudáci jako je ona sama.Ka?dý je chce zabít nebo maximálně ublí?it.Ka?dý se na ně koukne a hned si myslí to nejhor?í.
Adriana se s drakem spřátelila.Jmenoval se Dracoo.Slíbila mu ?e se za ním zase přijde podívat a Dracoo jí poprosil jestli by mu nemohla někde sehnat pořádný kus masa.Adry mu to slíbila ale nevěděla kde k nějakému masu přijde,kdy? ona byla jen kost a ků?e a nejedla u? 2dny.Kdy? při?la domů byli u? v?ichni dávno vzhůru.Zase jí zbily.Ale Adriana věděla ?e se mů?e na něco tě?it.A to je setkání s někým s kým si mů?e promluvit a s kým se cítí v bezpečí.
Zase jí poslaly pro vodu k daleké studně.Adry se rozběhla přímo k Drackoovi.,,Kde jsi?"podivila se kdy? ho nikde nena?la.?la tedy nejdřív k studně.A pak se zase vrátila k místu kde posledně mluvila s Dracooem.Hledala ho kde se dalo...volala na něj.Nikdo se neozval.U? déle nemohla čekat.Nechtěla aby jí zase zbily.
Adriana byla stra?ně smutná ?e Dracooa nikde nena?la.Dokonce se jí začali vynořovat my?lenky ?e Dracoo neexistuje a ?e si ho vytvořila v mysli,aby měla nějakého kamaráda.
Konec ov?em zůstává otevřený pro případné pokračování