O drakovi, co ztratil hlas
Byl jednou jeden drak,
co měl svůj vlastní prak.
Když někdo kolem šel,
tu kámen vzduchem prosvištěl.
Tak den co den se bavil plaz
až z toho smíchu ztratil hlas.
Pak doktora zavolat si dal,
aby jako dříve řval.
Však doktor hlavou vrtí jen,
to pro draka je jak zlý sen.
Den za dnem se dále souží,
po hřmotném hlasu opět touží.
Všichni z něj teď srandu mají,
lék na zdravý hlas mu rádi tají.
Toť prý odplata za krušné časy,
kdy lidem hrůzou stály vlasy.
Až když přišla válka jednou
a drakovi chtěli pláchnout s jeho zlatou bednou,
rozlítil se tenhle plaz,
v kraji řádil jako ďas.
Nepřítele zahnal zpátky,
i udatní rytíři naň byli krátký.
Tak zasloužil si metál drak,
co z brnění lesklých dělal vrak.
Odměnou mu za to bylo
sirupu na zdraví kilo.
A teď už má zase svůj hlas,
ten ze všech nejváženější plaz.
co měl svůj vlastní prak.
Když někdo kolem šel,
tu kámen vzduchem prosvištěl.
Tak den co den se bavil plaz
až z toho smíchu ztratil hlas.
Pak doktora zavolat si dal,
aby jako dříve řval.
Však doktor hlavou vrtí jen,
to pro draka je jak zlý sen.
Den za dnem se dále souží,
po hřmotném hlasu opět touží.
Všichni z něj teď srandu mají,
lék na zdravý hlas mu rádi tají.
Toť prý odplata za krušné časy,
kdy lidem hrůzou stály vlasy.
Až když přišla válka jednou
a drakovi chtěli pláchnout s jeho zlatou bednou,
rozlítil se tenhle plaz,
v kraji řádil jako ďas.
Nepřítele zahnal zpátky,
i udatní rytíři naň byli krátký.
Tak zasloužil si metál drak,
co z brnění lesklých dělal vrak.
Odměnou mu za to bylo
sirupu na zdraví kilo.
A teď už má zase svůj hlas,
ten ze všech nejváženější plaz.