Démonický básník
U stolu sedím a nevím co psát,
kam poděla se můza má,
co má mi verše diktovat,
co všechna kouzla básní zná?
U stolu sedím, už nejde to dál,
můza se ztratila,démon se vrátil,
co radši by krví po zdech psal,
a trpělivost se mnou ztratil...
U stolu sedím a tiše váhám,
kde ty krásné časy jsou?
Po papíru a brku sahám,
krví píšu závěť svou...
U stolu není nikdo a nic,
démon mne dovedl o kousek dál,
a básní svou na stole víc,
než jen verše pouhé zanechal.
kam poděla se můza má,
co má mi verše diktovat,
co všechna kouzla básní zná?
U stolu sedím, už nejde to dál,
můza se ztratila,démon se vrátil,
co radši by krví po zdech psal,
a trpělivost se mnou ztratil...
U stolu sedím a tiše váhám,
kde ty krásné časy jsou?
Po papíru a brku sahám,
krví píšu závěť svou...
U stolu není nikdo a nic,
démon mne dovedl o kousek dál,
a básní svou na stole víc,
než jen verše pouhé zanechal.