Óda o dračí sluji.
Tam, odkud odlétáš,
tam, kam vracíš se zpět.
to míst,o kde začíná a končí tvůj let,
ten kout kde máš svůj svět.
To je ta rodná sluj,
to je ten domov tvůj.
Větry už vanou a ty přicházíš,
na místo odkud pocházíš.
V ní křídla složíš,
ke spánku se uložíš.
Tam si v bezpečí,
před bouří i před meči.
Chrání tě v ní skalní zdi,
uvnitř lépe než venku se sní.
Někdo má ji na skále,
druhý zas v zemi.
Některou obývá jen jeden,
jiná obsazená třemi.
Kdo má štěstí zůstat v teple domova,
i když venku zuří bouře hromová.
A ti, kteří to štěstí nemají,
venku v nečase se loudají.
Myslím, že každý drak podá jim tlapu na pomoc,
na rtech úsměv přítele září moc, moc, moc.
Draci v pomoc nabídnou i tu svoji sluj,
i ten teplý a útulný domov svůj.
Pro přátelé i to své rodiště,
jejich vlastní trvalé bydliště.
tam, kam vracíš se zpět.
to míst,o kde začíná a končí tvůj let,
ten kout kde máš svůj svět.
To je ta rodná sluj,
to je ten domov tvůj.
Větry už vanou a ty přicházíš,
na místo odkud pocházíš.
V ní křídla složíš,
ke spánku se uložíš.
Tam si v bezpečí,
před bouří i před meči.
Chrání tě v ní skalní zdi,
uvnitř lépe než venku se sní.
Někdo má ji na skále,
druhý zas v zemi.
Některou obývá jen jeden,
jiná obsazená třemi.
Kdo má štěstí zůstat v teple domova,
i když venku zuří bouře hromová.
A ti, kteří to štěstí nemají,
venku v nečase se loudají.
Myslím, že každý drak podá jim tlapu na pomoc,
na rtech úsměv přítele září moc, moc, moc.
Draci v pomoc nabídnou i tu svoji sluj,
i ten teplý a útulný domov svůj.
Pro přátelé i to své rodiště,
jejich vlastní trvalé bydliště.