Osud v nás

Komentář autora
Mnooo, psáno dneska v noci/ráno v takové melancholii z přečtení několika básniček... a tak... mno a ta vzniklo toto... Muhehe... Snad se aspoň bude trochu líbit
Jooo a toho draka jsem nazvala otrokem, jako že je otrokem svých větrných vášní... XDD Já jen, že to tam vůbec není znát...
žánr: Poezie | přidáno: 5.11.2007 (23:26) | oblíbené 0

Klidný vítr nad skalami
Produje se do duše
Roztahuješ s láskou křídla
Čekáš až zas zaduje

Odevzdáváš tělo, mysl
Necháš zaznít zvonkohru
Nad skalami drak se vznesl
Zpíváš písně otroků

Jako pejsek vzdušných vírů
V téhle sféře zůstáváš
Jako mocný bořič mýtů
Vůní vášně nasáváš

Holduj lásce, stesku, smrti
Kličkuj mezi vrcholy
I draka co hbitě letí
Osud jednou dohoní

Ať jste draci, pouhé stíny nebo třeba andělé
Nebojte se prosím smrti, vždyť tak moc se zas neděje

Komentáře


reagovat Khardix - 2007-11-07 16:56:03
Moc pěkný pohled na smrt, ono opravdu není čeho se bát - smrt je jen přechod někam jinam...


reagovat Salamandra - 2007-11-06 22:42:36
moc pěkný, veselý pohled na smrt, ano někdy mi připadá, že jsem otrokem svých vášní


reagovat Radian - 2007-11-06 16:17:35
NJ melancholia tu mám rád. Musím povedať, že lepšie rýmovaná sa mi zdala druhá polka . Pekné hlavne ten záver.



Souhlas s poskytnutím osobních údajů
design © Olven