Ukolébavka o Dračím králi
Zavři oči a nech se vést,
Pak krokem svým znač jednu s cest:
Jsi dítě, smíš dál než by směl
Dospělí, co už zapomněl.
Tam každou nocí vzlétá kněz
A nosí přání do nebes.
Dýchá mátou, zpívá o mořích
A chrlí plamen, co nehoří.
Odkrývá mraky, aby zřídly
Nebe zakrývá svými křídly
A vede tvé sny cestami
Pod svým měsícem a hvězdami.
On je králem mezi draky
Tvořen tmou a tvořen mraky,
Plápolem ohně bez uhlíků
A kmitem křídel kolibříků.
Až jednou zase sletí k zemi,
Svůj trup vztyčí mezi šalvějemi.
Pak každá z hvězd dá nám svůj třpyt
A každému dospělému,
Co mu kousek duše temno kryje,
Vrátí zpátky dětský cit...
Říká se mu fantazie.
Pak krokem svým znač jednu s cest:
Jsi dítě, smíš dál než by směl
Dospělí, co už zapomněl.
Tam každou nocí vzlétá kněz
A nosí přání do nebes.
Dýchá mátou, zpívá o mořích
A chrlí plamen, co nehoří.
Odkrývá mraky, aby zřídly
Nebe zakrývá svými křídly
A vede tvé sny cestami
Pod svým měsícem a hvězdami.
On je králem mezi draky
Tvořen tmou a tvořen mraky,
Plápolem ohně bez uhlíků
A kmitem křídel kolibříků.
Až jednou zase sletí k zemi,
Svůj trup vztyčí mezi šalvějemi.
Pak každá z hvězd dá nám svůj třpyt
A každému dospělému,
Co mu kousek duše temno kryje,
Vrátí zpátky dětský cit...
Říká se mu fantazie.