na šupině
Bylo nebylo. Za devatero ostnů třemi šupinami a párem křídel, na velké ploše pod stínem, v jedné stavbě žili Šuzonovi. Stavba vypadala zvláštně. Měla to pět vchodů byla postavena z zvláštním zeleným materiálem mezi obrovskou dlouhou pevnou zašpičatělou střechou. Rodinka zrovna spala. Pět velkých tvorů spalo na namodralé kupě hmoty. Sedm menších ji spalo na modrozelený hmotě. Venku bylo obrovský teplo. Obrovská plocha byla velice rozpálená a pokrytá špínou. Při bližším prozkoumání je velice pevná a dost uhlazená, tedy až na tu špínu, kterou neustále ofukoval silný vítr, tak silný že na ploše by se nic neudrželo ve stoje. Proto byla stavba pod stínem úplně vzadu u něčeho měkčího, ale taky pevného. Celá plocha se otřásla a z nitra neustále na povrch pronikal tlukot.
Se šeřilo se. Rozpálená plocha už trochu snížila svojí teplotu. Na jednou začalo pršet nejdřív malé kapky, který se neustále zvětšovaly , až nakonec přišla obrovská vlna a vše bylo pod vodou. Jen stavba z zvláštní hmoty se ani nepohla a dovnitř ani nenateklo, tak rodinka nerušeně spala dál.
Nakonec se zatmělo a otřesy ustali a tlukot se snížil. Rodinka se začala probouzet. První tvor opustil obydlí. Byl modrý měl osm chapadlovitých končetin zakončeny přísavkami. Oči byli malé a červené reagovaly na teplo a infra vidění měly. Na hlavě dvě tykadélka. Když byli všichni venku, tak se pět velkých tvorů vydalo do různých směrů na průzkum, zatím co malý zůstaly na obrovský ploše a sbírali různé zbytky hmoty. Plocha byla kluzká,čistá až na pár kousků hmoty a dokonale uhlazená. Když malý tvorečkové dosbíraly v obydlí z toho vytvořili hromádky pro každého jednu. Potom čekaly až se vrátí vetší tvorové. Do hodiny se vrátili čtyři ale pátý ne, takže čekali na něj. Vrátil se až za další hodinu. Pustili se do hromádek a přitom se dotýkaly tykadly. Ten co se vrátil pozdě pomocí tykadel předal co zjistil „ máme štěstí hodinu cesty je obrovský zdroj červené potravy“. Až dojedli opustili příbytek. Pomocí přísavek začali šplhat na obrovskou střechu nahoře byla další obrovská plocha. Došli za polovinu a zas tam byla střecha a na konci trošku jiný příbytek ze stejný hmoty jako mají oni, tak zas začaly šplhat. Další planina. Všechny planiny byly stejné, až na ty různé příbytky.
Za hodinu když lezli na poslední střechu byli už u cíle. Tato planina se hned odlišovala. Přes celou planinu byl obrovský kaňon, který byl vyplněn tvrdou rudou hmotou. Kaňon se táhl do dálky přes pět planin. Jenomže velikost kaňonu se pomalu snižovala. Takže se skupinka tvorů vydala blíž. Když došli k viditelné vzdálenosti uviděli hromadu jim podobných tvorů různých velikostí. Tvorové brali rudou hmotu po obrovských kusech. Na první pohled se zdá, že spolu spolupracují . Tvorové na hoře shazují kusy hmoty dolu a ti dole ji porcují a zbylí odnášejí. Jenomže kousek dál je jiná hmota. Modře zbarvená hmota má na okraji stejnou barvu jako příbytek tvorů. Tvorové se tam chovají jinak. Každý se snaží urvat kus hmoty. Přetahují se o hmotu. Jen co někdo získá aspoň kousek, hned se na něj vrhnou další tvorové aby mu to sebrali. Rodinka se rozhodla jednoduše silnější se jdou rvát s slabší jdou na rudou. Tvorové se neustále sbíhali z různých ploch a hmoty pomalu ubývalo.
Ubylo pár hodin a kaňon už byl poloviční. Tvorové na rudé hmotě chovali pořád ukázněně, i když jí už byla půlka na víc tvorů. Zato na modré hmotě se strhla bitka, každý se snaží dostat k hmotě a přitom odhazuje jiný tvory, který mu v tom brání. Naše rodinka je tu už po třetí a plně se zapojila do bitky.
Když najednou zaznamenali ,studenější teploty, jiný druh tvorů. Tito tvorové byli tvrdě osazeny krunýři a měli jen čtyři chapadla, po kterých chodili a místo dalšího páru měli třínožový drápy. Jen co je hromada na sobě ležících tvorů, snažících se dostat k modré hmotě uviděla, popadla nejbližší hmotu a běžela k okraji na spodní pláň. Hromada tvorů se dala do rychlého pohybu a každý se snažil co nejrychleji se dostat na spodní parto. Přičemž předbíhaly z pravé nebo z levé dokonce z hora. Ti pozadu zrychlovali a ti v vředu zpomalovaly. Takže to vypadalo jako, když se valí balvan z kopce. Tvorové co dělali na rudé hmotě místo aby vzali hmotu tak vzali nejbližšího tvora a utíkali sním stejným směrem a když nemohli tak se vystřídaly. Takže slabší z rudé běželi stejně rychle jako ti silnější z modré. Místo aby se zastavili u velkého srázu a začali ho slézat, tak se vrhly rovnou dolů. Jelikož na pláních panovaly extrémní podmínky: Jako ledová zima,snažící horko,cunami. Uragán. Tak tito tvorové byly vysoce odolní takže pád z čtyřicateronásobné výšky nedělal problém. Jen co dopadli o několik pater plání níž, tak se znovu rvali o modrou hmotu.
Zatím co pancéřovaní tvorové se vrhli na zbytky modré a rudé hmoty a namístě je jedli.
Uběhla hodina tvorové se rvaly o menší a menší kousky a pancéřovaní už skončili s jídlem. Na planině kde byl kaňon už nic není, planina vypadá stejně jako další. Najednou se o trochu zvýšil nikdy nekončící tlukot a tvorové se začali rozprchávat do svých obydlích. Zbytky modré nechali slabší silnějším. Za hodinu měl tlukot stejnou sílu jako večer. Všichni podivní tvorové už tvrdě spaly ve svých příbytcích, když se mohutně otřásla zem a temná noc se změnila v zářící moudré světlo...
Modrý drak se probudil a prohlédl se. Poranění která utrpěl včera byla pryč. Ani zaschlá krev kterou včera radši nemyl tu nebyla. Divné pomyslil a vyšel do nového dne zatím co milióny podivných tvorů po jeho šupinami spalo a možná tam spí do dnes.
Se šeřilo se. Rozpálená plocha už trochu snížila svojí teplotu. Na jednou začalo pršet nejdřív malé kapky, který se neustále zvětšovaly , až nakonec přišla obrovská vlna a vše bylo pod vodou. Jen stavba z zvláštní hmoty se ani nepohla a dovnitř ani nenateklo, tak rodinka nerušeně spala dál.
Nakonec se zatmělo a otřesy ustali a tlukot se snížil. Rodinka se začala probouzet. První tvor opustil obydlí. Byl modrý měl osm chapadlovitých končetin zakončeny přísavkami. Oči byli malé a červené reagovaly na teplo a infra vidění měly. Na hlavě dvě tykadélka. Když byli všichni venku, tak se pět velkých tvorů vydalo do různých směrů na průzkum, zatím co malý zůstaly na obrovský ploše a sbírali různé zbytky hmoty. Plocha byla kluzká,čistá až na pár kousků hmoty a dokonale uhlazená. Když malý tvorečkové dosbíraly v obydlí z toho vytvořili hromádky pro každého jednu. Potom čekaly až se vrátí vetší tvorové. Do hodiny se vrátili čtyři ale pátý ne, takže čekali na něj. Vrátil se až za další hodinu. Pustili se do hromádek a přitom se dotýkaly tykadly. Ten co se vrátil pozdě pomocí tykadel předal co zjistil „ máme štěstí hodinu cesty je obrovský zdroj červené potravy“. Až dojedli opustili příbytek. Pomocí přísavek začali šplhat na obrovskou střechu nahoře byla další obrovská plocha. Došli za polovinu a zas tam byla střecha a na konci trošku jiný příbytek ze stejný hmoty jako mají oni, tak zas začaly šplhat. Další planina. Všechny planiny byly stejné, až na ty různé příbytky.
Za hodinu když lezli na poslední střechu byli už u cíle. Tato planina se hned odlišovala. Přes celou planinu byl obrovský kaňon, který byl vyplněn tvrdou rudou hmotou. Kaňon se táhl do dálky přes pět planin. Jenomže velikost kaňonu se pomalu snižovala. Takže se skupinka tvorů vydala blíž. Když došli k viditelné vzdálenosti uviděli hromadu jim podobných tvorů různých velikostí. Tvorové brali rudou hmotu po obrovských kusech. Na první pohled se zdá, že spolu spolupracují . Tvorové na hoře shazují kusy hmoty dolu a ti dole ji porcují a zbylí odnášejí. Jenomže kousek dál je jiná hmota. Modře zbarvená hmota má na okraji stejnou barvu jako příbytek tvorů. Tvorové se tam chovají jinak. Každý se snaží urvat kus hmoty. Přetahují se o hmotu. Jen co někdo získá aspoň kousek, hned se na něj vrhnou další tvorové aby mu to sebrali. Rodinka se rozhodla jednoduše silnější se jdou rvát s slabší jdou na rudou. Tvorové se neustále sbíhali z různých ploch a hmoty pomalu ubývalo.
Ubylo pár hodin a kaňon už byl poloviční. Tvorové na rudé hmotě chovali pořád ukázněně, i když jí už byla půlka na víc tvorů. Zato na modré hmotě se strhla bitka, každý se snaží dostat k hmotě a přitom odhazuje jiný tvory, který mu v tom brání. Naše rodinka je tu už po třetí a plně se zapojila do bitky.
Když najednou zaznamenali ,studenější teploty, jiný druh tvorů. Tito tvorové byli tvrdě osazeny krunýři a měli jen čtyři chapadla, po kterých chodili a místo dalšího páru měli třínožový drápy. Jen co je hromada na sobě ležících tvorů, snažících se dostat k modré hmotě uviděla, popadla nejbližší hmotu a běžela k okraji na spodní pláň. Hromada tvorů se dala do rychlého pohybu a každý se snažil co nejrychleji se dostat na spodní parto. Přičemž předbíhaly z pravé nebo z levé dokonce z hora. Ti pozadu zrychlovali a ti v vředu zpomalovaly. Takže to vypadalo jako, když se valí balvan z kopce. Tvorové co dělali na rudé hmotě místo aby vzali hmotu tak vzali nejbližšího tvora a utíkali sním stejným směrem a když nemohli tak se vystřídaly. Takže slabší z rudé běželi stejně rychle jako ti silnější z modré. Místo aby se zastavili u velkého srázu a začali ho slézat, tak se vrhly rovnou dolů. Jelikož na pláních panovaly extrémní podmínky: Jako ledová zima,snažící horko,cunami. Uragán. Tak tito tvorové byly vysoce odolní takže pád z čtyřicateronásobné výšky nedělal problém. Jen co dopadli o několik pater plání níž, tak se znovu rvali o modrou hmotu.
Zatím co pancéřovaní tvorové se vrhli na zbytky modré a rudé hmoty a namístě je jedli.
Uběhla hodina tvorové se rvaly o menší a menší kousky a pancéřovaní už skončili s jídlem. Na planině kde byl kaňon už nic není, planina vypadá stejně jako další. Najednou se o trochu zvýšil nikdy nekončící tlukot a tvorové se začali rozprchávat do svých obydlích. Zbytky modré nechali slabší silnějším. Za hodinu měl tlukot stejnou sílu jako večer. Všichni podivní tvorové už tvrdě spaly ve svých příbytcích, když se mohutně otřásla zem a temná noc se změnila v zářící moudré světlo...
Modrý drak se probudil a prohlédl se. Poranění která utrpěl včera byla pryč. Ani zaschlá krev kterou včera radši nemyl tu nebyla. Divné pomyslil a vyšel do nového dne zatím co milióny podivných tvorů po jeho šupinami spalo a možná tam spí do dnes.