Démonický básník

Komentář autora
Doufám, že se mi v co nejbližší době můza vrátí a napíšu konečně zas něco dračího...
žánr: Poezie | přidáno: 2.7.2007 (23:12) | oblíbené 0

U stolu sedím a nevím co psát,
kam poděla se můza má,
co má mi verše diktovat,
co všechna kouzla básní zná?

U stolu sedím, už nejde to dál,
můza se ztratila,démon se vrátil,
co radši by krví po zdech psal,
a trpělivost se mnou ztratil...

U stolu sedím a tiše váhám,
kde ty krásné časy jsou?
Po papíru a brku sahám,
krví píšu závěť svou...

U stolu není nikdo a nic,
démon mne dovedl o kousek dál,
a básní svou na stole víc,
než jen verše pouhé zanechal.

Komentáře


reagovat Padrak - 2008-08-03 11:46:52
Buď ráda, že se můza někde fláká. Nepotřebuješ jí sama píšeš hezky-ne "hezky" ne- dobře . Třeba by napsala něco ještě pesimističtějšího a to už by bylo na mne asi moc. Nějak si těžko zvykám na zmíňky o závětích a krvi v básních od náctiletých - jsem hold měkkota...


reagovat synibe - 2007-07-06 13:35:53
hmm, pěkné dílko. docela by mě zajmalo, co že tam ten démon krom své básně zanechal


reagovat Adriel - 2007-07-04 09:34:05
Jednoduché vysvětlení. No jo. Múza fuč fůrie jedna bláznívá a polétavá pekel dcera a s peřím místo lidské kůže straší básníky v době jejich krize obrazem svým.
Co jsem to chtěl říct. Jo už vím.
Kašli na múzy!!!! Jeď za sebe. Pokud ttakhle píšeš bez ní, proč je hledat a prosit o pomoc ty podzmní kreaury hnilobou smrdící ve stádiu rozkladu masa zvířecího a býčími rohy zkrášlené s hlavou hada a korunou místo obyčejné čepice namyšlené to děvy.......


reagovat Alfirin - 2007-07-04 09:27:55
Myslím, že těch můz máš víc... Je to skvělé, musela jsem si to přečíst alespoň dvakrát! Jen..no...mělo by to být delší...

Reakce:


Šedél - 2007-07-06 23:15:13
Proč delší? Řekla, co říct chtěla, tak proč to dál rozpitvávat? Mě se to líbilo právě proto, že to bylo docela dobře uhutněné.
Š.


reagovat girappawt - 2007-07-03 08:15:27
Ja myslím, že múza ťa rozhodne neopustila!!! Nie vždy sa dá písať iba dračia poézia to viem aj podľa seba. Ale je to krásna báseň a miestami tak prechádza až no neviem ako to povedať ale konkrétne myslím na verše:
U stolu sedím a tiše váhám,
kde ty krásné časy jsou?
Po papíru a brku sahám,
krví píšu závěť svou...

Už viem je to niečo ako melanchólia a páči sa mi to.



Souhlas s poskytnutím osobních údajů
design © Olven