Tvorba - Texty

Marně se ptáš, kdo je ta dívka, o které se ti snívá,
kdo je ta dívka jenž ve stínu měsíce tančí a zpívá.

Tiše tráva šeptá něžnou poezii,
kapky rosy stékají po její šíji,
Ve stínu měsíce, za svitu hvězd,
tančívá ta, jíž nechal ses svést.

Skrývá se pod tvými víčky,
a hravě jako plamen svíčky,
vlaje za ní hedvábný šat,
ten pocit - víš, že měl bys jí znát...

Marně se ptáš, kdo je ta dívka, o které se ti snívá,
kdo je ta dívka jenž ve stínu měsíce tančí a zpívá.


Zpěvem a tancem zahání chmury,
kolem ní se prohání šedivé můry.
Každou noc vychází ven ze své skrýše,
ve svitu měsíce tančí ... a pláče tiše.

Hlouběji do snu tě láká ten hlas,
každý den toužíš vidět ji zas,
vidět tu dívku když balady pějíce,
tančí a pláče ve stínu měsíce.