Nemilosrdná
Měsíc září v plném svitu, vrhá světlo na pláně
a já stojím a já volám, a já prosím, řvu a vřískám.
Kéž se dočkám odpovědi, čekám, hledím do dáli.
Zmizel krátce před rozbřeskem beze slova rozluky.
Kam se poděl? Kdy se vrátí? Opustil mě na věky?
Měsíc září v slabém srpku, vrhá světlo na pláně
a já stojím a já volám, a já prosím, řvu a vřískám
Nedočkám se odpovědi, smrt ho má už v područí
Mladá rasa zabila jej o tom nemám pochyby.
Neváhám a zvedám křídla.
Za to draze zaplatí!
Letím tmou a nedbám směru, jsou už všude lidé bídní.
Hnaná hněvem, slepá běsem saň se vrhla na osadu.
Milost dětem, mocný draku!
K čertu se vším co vy chcete! Zazní krutá odpověď
Letím tmou a nedbám směru, už je všude plamen hněvu.
Nenávist mě pohltila, proti mým mě obrátila.
Vyhnali mě, řekli: „Táhni!“
Nenávidím je i sebe - jim však patří větší díl.
Jak tak letím, nevím kam, míjím rokli,
shlédnu dolů...
Žal se ve mně krutě vzmáhá, hrne se mi do očí.
Rudý drak tu mrtev leží, v drápech tělo jelena,
křídla vždy tak mocná - byla nyní zlomená.
Zemřel žalem pro svá křídla, pro ztracenou svobodu
a já hloupá teď tu ležím,
pyšná hlava k zemi klesla, z očí vytratil se lesk.
Klesám do tmy tam kam patřím - nemohu se vrátit zpět.
a já stojím a já volám, a já prosím, řvu a vřískám.
Kéž se dočkám odpovědi, čekám, hledím do dáli.
Zmizel krátce před rozbřeskem beze slova rozluky.
Kam se poděl? Kdy se vrátí? Opustil mě na věky?
Měsíc září v slabém srpku, vrhá světlo na pláně
a já stojím a já volám, a já prosím, řvu a vřískám
Nedočkám se odpovědi, smrt ho má už v područí
Mladá rasa zabila jej o tom nemám pochyby.
Neváhám a zvedám křídla.
Za to draze zaplatí!
Letím tmou a nedbám směru, jsou už všude lidé bídní.
Hnaná hněvem, slepá běsem saň se vrhla na osadu.
Milost dětem, mocný draku!
K čertu se vším co vy chcete! Zazní krutá odpověď
Letím tmou a nedbám směru, už je všude plamen hněvu.
Nenávist mě pohltila, proti mým mě obrátila.
Vyhnali mě, řekli: „Táhni!“
Nenávidím je i sebe - jim však patří větší díl.
Jak tak letím, nevím kam, míjím rokli,
shlédnu dolů...
Žal se ve mně krutě vzmáhá, hrne se mi do očí.
Rudý drak tu mrtev leží, v drápech tělo jelena,
křídla vždy tak mocná - byla nyní zlomená.
Zemřel žalem pro svá křídla, pro ztracenou svobodu
a já hloupá teď tu ležím,
pyšná hlava k zemi klesla, z očí vytratil se lesk.
Klesám do tmy tam kam patřím - nemohu se vrátit zpět.