bez názvu
Je mi do pláče
a přesto slzy nevidím
jako bezmocné ptáče
tak se teď cítím
Smutek prostupuje mou mysl
samotou ubita, ta mě tak ničí
třesu se zimou, cosi neslyšně křičím
pomalu jsem ztratila pro realitu smysl
Zavírám oči před novým dnem
vždyť tohle všechno není jen zlý sen
sama, jen sama zase jsem
jen chvilku byla v teple než zase vyhnána jsem byla ven
Usnínám a teď teprve přichází sen pravý
ve kterém do světla se staví
pohled jen těch oči neunesu
a tehdy, jen tehdy jednu větu pronesu
Budím se zimou, přestože slunce svítí
všechno je šedé i když an louce roste kvítí
Dlouho už tuhle samotu nesnesu
Jak dlouho ještě tohle břímě na duší své ponesu?
a přesto slzy nevidím
jako bezmocné ptáče
tak se teď cítím
Smutek prostupuje mou mysl
samotou ubita, ta mě tak ničí
třesu se zimou, cosi neslyšně křičím
pomalu jsem ztratila pro realitu smysl
Zavírám oči před novým dnem
vždyť tohle všechno není jen zlý sen
sama, jen sama zase jsem
jen chvilku byla v teple než zase vyhnána jsem byla ven
Usnínám a teď teprve přichází sen pravý
ve kterém do světla se staví
pohled jen těch oči neunesu
a tehdy, jen tehdy jednu větu pronesu
Budím se zimou, přestože slunce svítí
všechno je šedé i když an louce roste kvítí
Dlouho už tuhle samotu nesnesu
Jak dlouho ještě tohle břímě na duší své ponesu?