Únos III
--Úvod--
Bylo to pár dní co se Gregor s bolestným způsobem rozešel z Azymuth, která byla unesena bílým drakem. Jeho sestrou, pod držení temné moci upírů. Při pronásledování za účelem ji osvobodit byl upíry svržen do moře a téměř vyhnán na kraje možností žití.. Byl zachráněn jistou hraničářkou Alírou, která se mu pokusila vyléčit jeho zranění způsobená při pádu.
Narmen..zlý čaroděj,který ovládá zemi těmi nejstrašnějšími způsoby.. se dozvěděl o možné konkurenci, svolal své draky a vyrazil na zesláblého Gregora..Sestoupili z nebes a Gregor stihl jen zachránit Alíru před proudem ohně, který ho obalil a dívka se stenem v nesouhlas spadla na zem… (shrnutí předchozích dvou dílů únosu I-II )
************************************
Oheň se střetl s jeho tělem ale nic mu neudělal, utvořil kolem něj jakousi pulzující schránku ve které se začal vařit..Dlaně měl podél těla, zmohl se jen na bolestný sten, když se ozvalo jeho pochroumané rameno.
Spadl na kolena a chytl se za jej. Chtěl ječet ale jako by přišel o hlas. Dýchání mu dělalo větší a větší problémy, ale co teď?.
**cože?. To je konec?.** přemýšlel Gregor obalený ohněm..
**ne.. to je začátek příteli** promluvil mu hlas do duše… ženský hlas..
**kdo jsi** zeptal se až zasněně muž, jak ho hlas očaroval
***
,,Mé děti“ zvolal Narmen ve své dračí podobě, když lehce usedl na hladinu vody, hleděl na Gregora, jak se křečovitě brání ohni. Vzal na sebe opět podobu člověka a posměšně se usmíval. Kolem jeho nohou se tvořili matné kroužky jako kdysi pod Gregorem když i on stoupil na hladinu vody.. Draci zaječeli a usedli po jeho boku jako četná ochranka
Alíra vstala ze země a pohlédla na něj. Nevěděla co dělat sic v její duši dřímala pravda o tom kdo to je, tedy kdo je zač a jak je silný, měla strach.
Narmen šel směrem k ohnivé kouli s Gregorem a dívce nevěnoval pozornost.. byla pro něj bezcenná, jen člověk ,kterých všude bylo jak mravenců.
,,ne!“ řekla odhodlaně a stoupla si mezi ně. Pozvedla meč a vyčkávala. Narmen si jen povzdychl ,,dítě… nechtěj abych ti ublížil, na smrt si ještě moc mladá a já nechci mým drakům rozmlsávat jazýčky….“
***
**já jsem ty**
**jak to myslíš?. A kdo jsem, pak já?**
**ty jsi ten co chrání mou podstatu, schránkou pro má křídla a duši.. stále nechápeš?** mluvil k němu vlídně ženský hlas… Gregorovi se začalo zatmívat před očima
**zemřu?** optal se klidně a zavřel oči, před, kterýma už tak viděl jen temnotu..
**chceš?**
**měl bych chtít?.**
Ucítil bolest v rameni, kosti jako by byli v pohybu..se zakřupáním mu srostly a on bolestí zavrčel a zkřivil tvář..
**měl by jsi přežít, Narmen tu dívku jinak zabije když nebude nikoho kdo by ji ochránil**
**Narmen?. Alíra … nemohu jí pomoct.. jsem slabý a pak.. ten oheň**
hlas dívky neodpověděl
**co mám dělat**
***
,,copak jsem nějaké krmivo?!“ zapištěla chladně dívka a postavila se do bojového postoje.
Narmen jen protočil panenkami ,,ustup dítě“
Alíra však ale dál stála na místě a pevně držela meč s rýhou po čepeli od dávných bojů.
,,neublížíš mu!"
Narmen se jen rozesmál ,,otevři oči dítě…Ten tvůj přítel je již dávno po smrti“
,,lžeš!“ vykřikla a vrhla se na něj.
Narmenovi se v pravé ruce zhmotnila hůl kterou srazil dívku k zemi a odkopl jí meč ,,nezahrávej si s mocnými Alíro nebo doplatíš jako tvá matka“ zavrčel, dívka na něj se slzami pohlédla a on ji holí praštil do tváře.. upadla do mdlob.
Pohlédl na oheň, zdálo se mu jako by v něm byl pohyb, nemýlil se.
Ozval se řev, dračí řev.. ze skořápky ohně vyrazila dračí křídla a stěna uhasla.
Gregor se ve své dračí podobě postavil na všechny čtyři a zařval s roztaženými křídli.. zametl ocasem. Jeho zelenohnědé šupiny se matně leskli a jeho nachová barva očí zářila jako světlo luceren.
Narmen se jen usmál ,,och ano“ zavrčel škodolibě. Krystal na jeho holi zeleně zazářil a Gregor zafrkal. Draci na vodní hladině pod velením mága zařvali též a vrhli se na nepřítele, na Gregora…
--> To be continued....(teda snad :D )
Bylo to pár dní co se Gregor s bolestným způsobem rozešel z Azymuth, která byla unesena bílým drakem. Jeho sestrou, pod držení temné moci upírů. Při pronásledování za účelem ji osvobodit byl upíry svržen do moře a téměř vyhnán na kraje možností žití.. Byl zachráněn jistou hraničářkou Alírou, která se mu pokusila vyléčit jeho zranění způsobená při pádu.
Narmen..zlý čaroděj,který ovládá zemi těmi nejstrašnějšími způsoby.. se dozvěděl o možné konkurenci, svolal své draky a vyrazil na zesláblého Gregora..Sestoupili z nebes a Gregor stihl jen zachránit Alíru před proudem ohně, který ho obalil a dívka se stenem v nesouhlas spadla na zem… (shrnutí předchozích dvou dílů únosu I-II )
************************************
Oheň se střetl s jeho tělem ale nic mu neudělal, utvořil kolem něj jakousi pulzující schránku ve které se začal vařit..Dlaně měl podél těla, zmohl se jen na bolestný sten, když se ozvalo jeho pochroumané rameno.
Spadl na kolena a chytl se za jej. Chtěl ječet ale jako by přišel o hlas. Dýchání mu dělalo větší a větší problémy, ale co teď?.
**cože?. To je konec?.** přemýšlel Gregor obalený ohněm..
**ne.. to je začátek příteli** promluvil mu hlas do duše… ženský hlas..
**kdo jsi** zeptal se až zasněně muž, jak ho hlas očaroval
***
,,Mé děti“ zvolal Narmen ve své dračí podobě, když lehce usedl na hladinu vody, hleděl na Gregora, jak se křečovitě brání ohni. Vzal na sebe opět podobu člověka a posměšně se usmíval. Kolem jeho nohou se tvořili matné kroužky jako kdysi pod Gregorem když i on stoupil na hladinu vody.. Draci zaječeli a usedli po jeho boku jako četná ochranka
Alíra vstala ze země a pohlédla na něj. Nevěděla co dělat sic v její duši dřímala pravda o tom kdo to je, tedy kdo je zač a jak je silný, měla strach.
Narmen šel směrem k ohnivé kouli s Gregorem a dívce nevěnoval pozornost.. byla pro něj bezcenná, jen člověk ,kterých všude bylo jak mravenců.
,,ne!“ řekla odhodlaně a stoupla si mezi ně. Pozvedla meč a vyčkávala. Narmen si jen povzdychl ,,dítě… nechtěj abych ti ublížil, na smrt si ještě moc mladá a já nechci mým drakům rozmlsávat jazýčky….“
***
**já jsem ty**
**jak to myslíš?. A kdo jsem, pak já?**
**ty jsi ten co chrání mou podstatu, schránkou pro má křídla a duši.. stále nechápeš?** mluvil k němu vlídně ženský hlas… Gregorovi se začalo zatmívat před očima
**zemřu?** optal se klidně a zavřel oči, před, kterýma už tak viděl jen temnotu..
**chceš?**
**měl bych chtít?.**
Ucítil bolest v rameni, kosti jako by byli v pohybu..se zakřupáním mu srostly a on bolestí zavrčel a zkřivil tvář..
**měl by jsi přežít, Narmen tu dívku jinak zabije když nebude nikoho kdo by ji ochránil**
**Narmen?. Alíra … nemohu jí pomoct.. jsem slabý a pak.. ten oheň**
hlas dívky neodpověděl
**co mám dělat**
***
,,copak jsem nějaké krmivo?!“ zapištěla chladně dívka a postavila se do bojového postoje.
Narmen jen protočil panenkami ,,ustup dítě“
Alíra však ale dál stála na místě a pevně držela meč s rýhou po čepeli od dávných bojů.
,,neublížíš mu!"
Narmen se jen rozesmál ,,otevři oči dítě…Ten tvůj přítel je již dávno po smrti“
,,lžeš!“ vykřikla a vrhla se na něj.
Narmenovi se v pravé ruce zhmotnila hůl kterou srazil dívku k zemi a odkopl jí meč ,,nezahrávej si s mocnými Alíro nebo doplatíš jako tvá matka“ zavrčel, dívka na něj se slzami pohlédla a on ji holí praštil do tváře.. upadla do mdlob.
Pohlédl na oheň, zdálo se mu jako by v něm byl pohyb, nemýlil se.
Ozval se řev, dračí řev.. ze skořápky ohně vyrazila dračí křídla a stěna uhasla.
Gregor se ve své dračí podobě postavil na všechny čtyři a zařval s roztaženými křídli.. zametl ocasem. Jeho zelenohnědé šupiny se matně leskli a jeho nachová barva očí zářila jako světlo luceren.
Narmen se jen usmál ,,och ano“ zavrčel škodolibě. Krystal na jeho holi zeleně zazářil a Gregor zafrkal. Draci na vodní hladině pod velením mága zařvali též a vrhli se na nepřítele, na Gregora…
--> To be continued....(teda snad :D )