K ničemu!
Noci, schovej mé tělo
pozbylo smyslu vše, co hodnotu mělo
hloubky pozbyly city
zbyly jen stařičké mýty
Ukryj, noci, křídla má
jen ať nikdo nevidí, jak jsou roztrhaná.
Bojovat už nemá smysl,
pozbyli naději, mé srdce, má mysl.
Jak duše bloudící se světem dřít
Je mi to jedno už nemám co ztratit, nemám co mít.
Duše, má duše, sprostě mě zradila.
Ani se nedivím, sebe sama jsem tak ranila.
Proč věřit v lásku?Vždyť už není.
I ta co v sobě mám, upadla v zapomnění.
Proč věřit na věrnost, vždyť nikdy nebyla.
Když věřila jsem báchorkám, sama sebe jako bych zabila.
Proč věřit v naplnění když v sobě jen prázdno mám
proč věřit ve šťastný konec, žádný takový neznám.
Chci jen jak zbabělec před životem utéct
chci jen nechat kapku svého života nakonec na zem stéct.
Nechci už trpět, snad ani nemohu víc.
Nezbyla láska, nezbylo už nic.
Proč všichni říkají ,,Umíš o lásce psát."
K čemu mi to je, když nikdo není kdo by o tu mou stál.
K čemu mi to je když není nikdo kdo by mě šťastnou znovu udělal.
K ničemu!
I já jsem k ničemu...
pozbylo smyslu vše, co hodnotu mělo
hloubky pozbyly city
zbyly jen stařičké mýty
Ukryj, noci, křídla má
jen ať nikdo nevidí, jak jsou roztrhaná.
Bojovat už nemá smysl,
pozbyli naději, mé srdce, má mysl.
Jak duše bloudící se světem dřít
Je mi to jedno už nemám co ztratit, nemám co mít.
Duše, má duše, sprostě mě zradila.
Ani se nedivím, sebe sama jsem tak ranila.
Proč věřit v lásku?Vždyť už není.
I ta co v sobě mám, upadla v zapomnění.
Proč věřit na věrnost, vždyť nikdy nebyla.
Když věřila jsem báchorkám, sama sebe jako bych zabila.
Proč věřit v naplnění když v sobě jen prázdno mám
proč věřit ve šťastný konec, žádný takový neznám.
Chci jen jak zbabělec před životem utéct
chci jen nechat kapku svého života nakonec na zem stéct.
Nechci už trpět, snad ani nemohu víc.
Nezbyla láska, nezbylo už nic.
Proč všichni říkají ,,Umíš o lásce psát."
K čemu mi to je, když nikdo není kdo by o tu mou stál.
K čemu mi to je když není nikdo kdo by mě šťastnou znovu udělal.
K ničemu!
I já jsem k ničemu...