Ve třetím díle je již Thelvyn plnohodnotným drakem, který se naučil všechno potřebné, aby mohl vykonat svůj hlavní úkol. Nejdříve musí najít ukradený Náhrdelník draků. Přitom nalezne nepřítele, který ohrožuje celý jeho svět. Když získá zpět odznak moci Dračích králů, stává se Dračím králem a začíná organizovat obranu země. Je nejvyšší čas, neboť nepřítel již zahájil útok. Lidé jsou však roztříštěni a postupně se ukazuje, že mnoho národů je již dávno pod nepřítelovou nadvládou a nejsou schopni se mu bránit. Celý nápor jeho útoku tak musí nést draci. Postupně se Thelvynovi se podaří zjistit, co je cílem nepřítelovy snahy obsadit Mystaru. Je jím obrovský a nevyčerpatelný zdroj magie, který by nepříteli dal nepřekonatelnou moc. Lidé, které do Mystary před mnoha staletími poslal, nad ním vybudovali město a střeží ho tak pro svého pána, ale využívat ho neumějí. To se podaří až dračím mágům, kteří tak zpomalí postup nepřátelských vojsk. Na úplné zastavení nepřítele to však nestačí. Aby mohl Thelvyn nepřítele konečně porazit a válku ukončit, musí se vzdát brnění Pána draků i Náhrdelníku draků a na konec i svého života.

Podle mne se jedná o velice zdařilou knihu, která se hravě vyrovná i takovému dílu, jako je Dragon Lance. Jako velké plus považuji, že zde draci nejsou ti zlí, které je nutno zahubit pro blaho lidstva, ale je tomu právě naopak. Pouze draci mají dostatek fyzických i psychických sil, na to, aby ochránili svět ve kterém žijí. Tato trilogie patří mezi mé vůbec nejoblíbenější. Myslím že islandský autor odvedl opravdu pořádný kus práce, protože děj je propracovaný a vyvážený a jasně dokazuje, že nad dějem opravdu přemýšlel, ne jako jiní, kteří honí pouze počet stránek, a kterých je bohužel většina. Trilogie má neustálý spád, nenašel jsem v ní snad ani jednu "nudnou" kapitolu. Při jejím čtení jsem to mnohokrát přetáhl až do rána a mohu ji všem upřímně doporučit. Pokud někdo chce číst o dracích jinak, než jako o zlých a krutých nestvůrách, neměl by si ji nechat ujít.