Ohnivá stuha se Jaxomovi zařízla do tváře, propálila kazajku z wheří kůže a sežehla mu rameno, předloktí a stehno. Spíše cítil, než slyšel Ruthovo bolestivé zařvání. Vystoupili z mezimezí nad malým horským jezírkem a Ruth skučel bolestí – měl popálenou nohu a tlapu. Netoužil po ničem jiném, než aby si mohl ochladit palčivou stopu po Vlákně. Jaxom seskočil z Ruthova krku a poléval drakovi popálenou kůži Bolest byla snesitelnější. Příště nám to půjde mnohem líp, ujišťoval Ruth Jaxoma. Jsem rychlejší než kterýkoli z velkých draků. Dokážu se otočit na místě a skočit do mezimezí těsně nad zemí. Jaxom vroucně Rutha ujistil, že je nepochybně ten nejlepší, nejrychlejší a nejchytřejší drak na celém Pernu. Ruthovi v očích radostně zeleně zavířilo. Byl připraven vzdorovat každému nebezpečí, které by je mohlo potkat... (úryvky z předsádky)

Bílý drak je třetím vydaným dílem série The Dragonriders of Pern. První polovina knihy je velice čtivá, i když se až příliš zaměřuje na problémy dospívajícího Pána Ruathské Držby Jaxoma. Děj je naštěstí je často prokládán problémy, které se týkají celého Pernu a vyvrcholí krádeží Královského vejce z Líhniště Bendenského Weyru. Bohužel, tento problém autorka rozřeší ještě před půlkou knihy a celý zbytek se nese ve znamení uzdravování Jaxoma na Jižním kontinentu, kde se zamiluje do své ošetřovatelky. Kdyby se autorce na poslední chvíli nepodařilo do příběhu zakomponovat nález místa přistání prvních lidí, vyzněl by Bílý drak jako "červená knihovna" s draky na pozadí. Naštěstí zde bílý drak hraje jednu z hlavních rolí, takže se to dá snést. Ale hodnocení "červená knihovna" není jen z mé hlavy, stejně se o této knize vyjadřují i další členové rodiny, kteří se sice o draky nezajímají, ale jsme knihomolská rodina, takže byli zvědavi, co to čtu.