Všeobecně o Dracích

Záskok za zlatou rybku ve mně probudil kreativitu zlého génia...

Nechal jsem se zase chytit, tentokrát to byl dědek z manželského páru šedesátiletých důchodců, který žil spolu spokojeně v chaloupce na břehu jezera.
"Když mne pustíš zpátky do jezera, splním tobě, i tvé ženě po jednom přání," navrhl jsem lstivě.
Babka si přála cestu kolem světa.
V pohodě, snadné přání ke splnění. Mávl jsem pařátem a babka najednou držela v ruce lístky na cestu kolem světa.
Potom byl na řadě dědek. Zamyslel se chvíli a pak řekl: "Já bych chtěl ženu o 30 roků mladší."
No tak jo! Mávl jsem spárem... a dědkovi bylo 90 roků!

Kdysi jsem udělal čestný dluh u zlaté rybky.
Po nějaké době se mi ozvala. že chce odjet na dovolenou, ale Správa magických bytostí jí to nedovolí, dokud za sebe nenajde záskok v plnění přání.
Tak mě požádala, jestli bych jako nezaskočil, že mi smaže ten dloužek. "No tak jo!" povídám. "Čestný dluh je čestný dluh a musí se splatit." Za tři týdny se rybka vrátila, přijde za mnou a ptá se ho: "Tak co, draku, nebylo to těžké?"
"Ne, nebylo. Všechno v cajku." povídám.
"Byl tu někdo?" vyzvídala rybule.
"Ano, včera jeden mladík."
"A co chtěl?"
"Přál jsi ho mít až na zem"
"Ale to je těžká magie. Změna těla, pokročilá biologie, medicína a tak... Jak jsi to udělal?"
"Ale, ukous jsem mu obě nohy."

Jeden dobrodruh, jenž patřil k bystřejším barbarům, se v hospodě U Harfeníka s kudlou v zádech (dříve: U Bratrů Harfeníků) pustil do filozofické debaty nad korbelem.
"Kdo najde draka, najde i poklad!" dospěl k názoru svalovec.
Posilněn tekutým ječmenem popadl svůj meč a odešel.

Nejenže poklad nenašel, ani jeho už nikdy nikdo nenašel.
A drak z hory to při rozhovoru se svým přítelem, slavným elfím bardem Iritrielem okomentoval: "To je jenom půlka pravdy, barde. Kdo najde draka, najde i jeho poklad. Jenomže toho, kdo najde dračí poklad, už nikdo nikdy nenajde."

Každý dobrý skutek je po zásluze potrestán!
Rozhodl jsem se popřát sluchu družině dobrodruhů.
Chvíli to šlo, ale pak jsem se na chvíli zatoulal v myšlenkách a měl jsem na krku tři mrtvoly. Záznam z kouzelného zrcadla ukázal jejich poslední okamžiky.

Člověk, elf a trpaslík hodují, prohlíží dary ode mně a zkouší kouzelné předměty. Elf si navlékne magický plášť.

Člověk: Ha ha ha! Vypadáš jak ženská!
Elf: Lidem musí všechno připadat jak ženská.
Člověk: Co tím myslíš?
Elf: Půl-elfy, půl-orky, půl-trpaslíky...
Trpaslík: Půl-gnómy, půl-draky...
Člověk: Držte huby!
Elf: Kentaury, satyry...

A to byl začátek konce...

Grees : moje je Allakair

Dračí gramatika.

Skloňování podle vzoru "poklad".

Kdo, co? - Poklad.
(Bez) koho, čeho? - Bez majitele.
Komu, čemu? - Mně!
(Vidím) koho, co? - Prchající dobroduhy.
Oslovujeme, voláme... - Héééj! Zapějte!
(O) kom, čem? - Píseň o mém hrdinství.
(S) kým, čím - S bardem.

------------------------------

Tak jsem byl u druida-cvokaře.

"Druide", povídám, "každou noc mám děsné sny, noční můru, zdá se mi, jak naproti mě jde po ulici moje tchýně a vede na vodítku obrovského démona! Ještě teď se klepu, když si vzpomenu na ty krvavé oči, scvrklou rohovitou kůži a ty velké zuby, které se už nemůžou dočkat, až mě rozžvýkají!"
Druid na to: "Brrr, no to se ti nedivím, že jsi z toho tak špatný, to zní hrozivě!"
"No, to ale ještě nic není, počkej, až ti teď popíšu toho démona!"

Zpráva byla aktualizována 12.5.2016 (12:49)

V ledové jeskyni se malý ledový dráček se ptá své maminky:
"Mamí, jsem doopravdy ledový drak? Nejsem třeba vodní drak?"
"Ne, maličký. Ty jsi ledový drak.Tvoji sourozenci jsou také ledoví draci."
Za chvíli se dráček zase ptá:
"A mamí, jseš si jistá, že jsem ledový drak? Nejsem třeba duhový drak?"
"Ne. Říkám, že ty jsi ledový drak. Já a tvůj otec jsme ledoví draci."
Za okamžik se zase zeptá:
"A jseš si tím opravdu jistá? Co když nejsem ledový drak? Co když jsem třeba ohnivý drak?"
"Ne! Ty jsi ledový drak! Všichni tvý předkové byli ledoví draci, takže ty jsi také ledový drak!"
"Tak proč je mi teda zima jako svině?!"

najdene vo FB skupine Trust me, I am a Dragon

Každy z nich ma niečo spoločné s drakmi, a niektorí až moc